Září 2010: Hana Zemanová

Hana_Zemanov___bioosobnost.jpg Autorka biokuchařek, spolumajiteka Biopekárny Zemanka a propagátorka biopotravin.  

Stručný popis současné pracovní náplně: Právě jsem dokončila svou druhou knihu věnovanou biopotravinám, na které jsem pracovala 3,5 roku. Kromě toho přispívám do některých časopisů vždy na téma biopotraviny, recepty či ekologické zemědělství a ekologicky šetrný životní styl. Zároveň máme rodinnou Biopekárnu Zemanku, o jejíž provoz se stará můj muž a já mám na starosti receptury, kvalitu a novinky. 

Vzdělání: Vysoká škola pedagogická Univerzity Karlovy, obor Francouzský jazyk a občanská výchova

Zaměstnání:  na  volné noze a na mateřské

Koníčky: hlavně moje práce a pak zařizování domu, hledání hub a cestování po biohotelích, ale v zásadě na koníčky nemám moc času

Ekologické zemědělství očima Hany Zemanové: Systém, který celou historii fungoval a nyný ho složitě objevujeme, náročně propagujeme a je vnímán jako něco nenormálního, přitom je to pro nás všechny ten nejpřirozenější a nejzdravější přístup k přírodě.

Otázky pro bio osobnost měsíce

Co děláte? Jak byste charakterizovala Vaše podnikání?

Píšu knihy, které nejsou jen biokuchařky, ale čtenáři v nich najdou i řadu zajímavých rozhovorů s ekofarmáři díky kterým si pak nebudou kupovat zcela anonymní produkty. Jsou v nich zajímavosti o kvalitě potravin, o jejich vlivu na zdraví a řada praktických rad a důležitých kontaktů. Nová kniha zároveň odpovídá na stovky otázek, které jsem během posledních 5 let od lidí dostávala. 

Naše biopekárna sídlí ve středních Čechách na Sedlčansku. Vyrábíme trvanlivé slané krekry a sladké sušenky v biokvalitě. Naše výroba je ruční a 100% bio.  Soustřeďujeme se na prvotně na kvalitu a skvělou chuť našich produktů a myslíme i na zákazníky, kteří mají různé výživové požadavky, včetně specialit pro děti.

Můžete krátce uvést jak jste se stal tím, čím jste teď, včetně toho proč a kdy jste začal „žít bio“?

Říká se, že i když je otec nemoci neznámý, matkou je vždy strava. A tak jsem i já udělala před asi 15 lety osobní zkušenost s léčivou silou potravin a ta stála na začátku mého zájmu o zdravé potraviny. Postupně jsem se i díky svému studiu seznámila s různými ekofarmáři a to rozhodlo. S manželem jsme začali podnikat, měli jsme bioprodejny, biorestauraci, několik let jsem intenzivně pracovala na propagaci biopotravin, což vyústila v to, že jsem napsala 2 knihy (Biokuchařku a BioAbecedář), který právě vyšel. Nakonec jsme se odstěhovali na venkov, založili biopekárnu a pro radost si pěstujeme (tedy hlavně můj muž) skvělou „bio“zeleninu a chováme slepice, abychom měli čerstvá vajíčka a uvažujeme i o dalších zvířecích přírůstkách.

Slůvko bio pro mě neznamená jen způsob stravování nebo už vůbec ne nějakou zdravotní dietu. Stejně tak i moje motivace k tomu „žít bio“ nebyla jen ta zdravotní, ale zejména ta ekologická, je pro mě důležité to, že do půdy se při ekologickém pěstování nedostávají umělá hnojiva a pesticidy, že zvířata jsou chována v souladu s jejich potřebami, zkrátka chtěli jsme naším každodenním životním stylem dělat alespoň něco pro ochranu přírody, zvířat  a zdraví a nebýt ke svému okolí  lhostejní

Můžete popsat Váš typický den?

Můj každodenní program musí být vždy rozdělen na čas pracovní, kdy mám zajištěno hlídání naší tříleté Natálky a čas, který věnuju Natálce a chodu rodiny. V zásadě proto moc nerozděluju týden na práci a víkendové volno, ale do každého dne zařazuju obojí. V době, kdy pracuju se věnuju nejčastěji psaní, shromažďování nových informací o veškerém „bio-eko dění“ u nás i ve světě. Pokud nejsem u počítače, tak buď experimentuju v kuchyni a zkouším nové recepty a nebo vyrážím na kontrolu do naší biopekárny. Což jsou naštěstí aktivity, které mohu dělat i s Natálkou. Každý den vařím většinou jak oběd, tak i večeři, protože se scházáme všichni doma i na oběd. Můj denní režim je v zásadě velmi svobodný, ale na druhou stranu často pracuju i večer, když uložím Natálku. Nevýhodou práce doma je, že nemám nikdy pocit, že mi „padla“.

Kdo jsou Vaši zákazníci a odkud jsou?

Čtenáři mých knih se opravdu těžko dají zařadit do nějaké jedné klíčové skupiny. Jsou mezi nimi  samozřejmě hlavně  maminky menších dětí, většinou spíše se středním nebo vyšším vzděláním, ale stejně tak i manažeři, lidé se zdravotními problémy. Podobně je to i se zákazníky naší pekárny. Kromě nadšených biospotřebitelů máme i docela dost fanoušků, kteří se zamilovali do našich krekrů, protože jim prostě chutnají a ne proto, že jsou bio.

Co je Váš největší úspěch?

Za úspěch považuju to, že jsem si dokázala vytvořit takovou práci, která mě moc baví, je mým největším koníčkem, nejsem na nikom závislá a současně je dobrým příjmem do rodinného rozpočtu. Já totiž miluju pocit svobody. A za opravdový pracovní úspěch považuju mou první knihu – Biokuchařku Hanky Zemanové, která se stala opravdovým „bio-bestsellerem“, prodalo  se jí už téměř 25 000 a každodenně zažívám pocit uspokojení díky mailům, které dostávám od čtenářů a za které moc děkuji. I díky nim jsem se rozhodla napsat další knihu a těším se, že bude skvělým rádcem pro všechny, kteří se zajímají o zdraví a bio.

Jakým směrem plánujete Váš budoucí vývoj? Jaká je Vaše vize?

Mám v hlavě další dvě knihy, jen vím, že to bude s většm časovým odstupem, protože ted mám v plánu více času věnovat rodině a naší pekárně. Takže se právě chystáme s mužem na nové produkty a hlavně na to abychom si další vizi ujasnili…

Když byste začínal úplně znovu, co byste změnil?

Neměnila bych nic, já jsem přesvědčená o tom, že všechno má v životě nějaký význam, že všechno byla dobrá škola a v každé etapě života jsem cítila vděk, za to, co jsem právě prožila. Samozřejmě, že když to byla těžká obodbí, tak jsem si to uvědomila až s odstupem.

Co bylo Vaší nejdůležitější životní lekcí?

Provozovny Albio, které jsme s manželem založili. Přesvědčila jsem se znovu o tom, že když se něco buduje celým srdcem, že úspěch je zaručen. Přesvědčila jsem se ale i o tom, že nic se nesmí uspěchat a vše musí postupně dozrát. A taky jsem poznala, jak snadno se lze totálně zruinovat a dokonce si i poškodit kvůli totálnímu vyčerpání tak krásný vztah, který s manželem máme. Naštěstí jsme poučeni ještě o řadu dalších zkušeností dokázali odejít a znovu obnovit vnitřní sílu i lásku. 

Kdo nebo co je Vaší největší inspirací?

Inspirací, ale i hlavním rádcem je mi moje intuice, kterou se snažím vnímat a poslouchat. Nedaří se mi to vždy, protože někdy ji převálcují tvrdé racionální argumety, ale většinou se k ní vždy vrátím, protože je lepším rádcem. A pak mám jednu velkou inspiraci pro můj životní postoj jednu starou modlitbu, kterou i zhudebnili sourozenci Ulrychovi:  "Dej mi trpělivost, abych snášel věci, které nemohu změnit. Dej mi odvahu měnit to, co změnit mohu. A dej mi moudrost, abych jedno od druhého uměl odlišit!"

Co je klíčem Vašeho úspěchu?

Dělám vždy to, co mě opravdu baví, co cítím v srdci jako to správné a smysluplné, co cítím, jako svoje poslání. A poznám to vždy tak, že když o té dané aktivitě přemýšlím, tak mě buď neskutečně duševně vzrušuje a v podstatě tu danou věc si umím představit jako již existující – takže třeba svou novou knihu si dávno předtím než existuje představuju, jak ji vidím v knihkupectví, jak si ji listuju, jak si jí lidé čtou doma a usmívají se…..A pak určitě je u mě důležitá silná intuice, spontánní komunikace, no a hlavně obrovská podpora mého muže, který se o nás s Natálkou úžasně stará, zajišťuje nám poctit jistoty, hlídá všechny provozně ekonomické věci v domácnosti a díky tomu se mohu já věnovat své práci, ve chvílích, kdy nepečuju o Natálku.   …V podnikatelské (ale asi i soukromé) rovině považuju za klíč k dobrým vztahům nikdy nenechat nahromadit pocity neuznání, křivdy či nepochopení. Co je na začátku snadno vyřešitelné upřímnou otevřenou komunikací, může za pár týdnu přerůst ve velký neřešitelný problém. 

Co máte nejraději z toho, co děláte?

Mě strašně baví, když se zavřu do pracovny a ponořím se do své vědecko-badatelské činnosti. Miluju objevování protichůdných informací o stejných potravinách, hledám syntézu mezi nimi a zjednodušeným jazykem se tyto informace snažím předávat dál mým čtenářům. A pak je samozřejmě fascinující tvořit knihu od začátku do konce  - já nejsem autorka, která předá rukopis a ostatní udělá nakladatelství – já spolutvořím všechno od začátku do konce – samozřejmě ve spolupráci se skvělou grafičkou a fotografkou a s podporou nakladatele, ale vím, že cokoli si v knize vymyslím, jaké vybereme fotky, jakou barvu kam dáme, kde co napíšu  - to všechno pak bude v knize tak, jak jsem si to vymyslela a tak to bude promlouvat k lidem. A to mě fascinuje. 

Co Vás nenechá v noci spát?

Ted už většinou jen moje myšlenky a tvořivé nápady, kterých mám plnou hlavu a nemám čas je realizovat. Ale před tím mě několikrát za noc budila po celé dva roky naše málo spavá Natálka.

Jaká věc nejvíce zlepšila Váš život?

Spíše asi vnitří přijetí určitých  pravidel, o kterých jsem sice dlouho věděla, ale až v určité době jsem dozrála k tomu, že jsem je opravdu začala žít a to mi pomohlo. To pravidlo je o tom, že věřím, že nic není náhoda, že vše má svůj vnitřní smysl, řád a hlavně svůj pravý čas, že prostě určité věci nejdou uspíšit, i kdybychom se stavěli na hlavu, a nebo jdou, ale většinou za cenu velkých obětí a to je zbytečné plytvání energií. A taky věřím, že vše zlé je pro něco dobré.  

Co je nejvíce frustrující na tom, co děláte?

není to ani tak spojené s danou prací, ale spíše s mým přístupem k práci – když jsem pohlcená nějakým velkým projektem, třeba ted celý poslední půrok před dokončením knihy, tak jsem šílený workoholik a nejsem moc schopná to kloubit s jiným rozměrem života – i když jsem pak s rodinou, tak pořád mám v hlavě tisíc myšlenek a to mě trochu ničí a vím, že pak taky docela na to doplácí můj muž a naše Natálka – ale asi víc můj muž, protože Natálka mě snad jako jediná dokže přenést alespoň na chvíli do totálního prožívání přítomnosti a tak mě odnačujue být workoholikem.

Jak podle Vás může být zlepšen trh s biopotravinami?

Nekonečnou propagací, podporou ekozemědělců a třeba i dalšími ekonomickými nástroji, které by mohly ekologicky šetrné produkty zvýhodňovat.

Jak můžeme získat více lidí, aby kupovali biopotraviny?

Způsobů je celá řada, já se o to snažím právě svými knížkami a tím, že to, o čem píšu a mluvím, tak že tak opravdu žiju a snažím se tak být i určitou inspirací, že žít bio není nic nenormálního, nerealizovatelného nebo nějak omezujícího.

Co je hlavní výhodou „žít bio“?

I když vím, že kupováním biopotravin nespasím celý svět, v mém každodenním životě tím získávám pocit, že se o něco dobrého snažím a i díky tomu  má můj život nějaký smysl. Žít s pocitem, že stejně ničím nic nezměním je přece cesta k totální psychické krizy. A samozřejmě mám dobrý pocit, že Natálce, ale i nám dávám jen přirozené, co nejméně chemií zatížené potraviny a že podporuju pohodový život zvířat, podporuju bohatou biodiverzitu na ekofarmách a podporuju konkrétní ekofarmáře-a to mě moc baví!   

Supermarkety – dobré či špatné?

Dobré – díky nim se s biopotravinami seznámí i lidé, kteří by na ně jinak nenarazili. Pro nás dobré i jako pro výrobce, protože malé bioprodejny by nás neuživily. A navíc teď, když jsem se dostěhovali mimo Prahu, tak často nemám jinou možnost nakupování – takže i když nejraději nakupuju přímo na farmě, nebo třeba na trhu či v dobře zásobené bioprodejně, tak jsem vděčná, že si i na malém městě mohu v supermarketu koupit řadu biopotravin.

Co je největším ohrožením pro to, co děláte?

Nenapadá mě nic, co by mohlo ohrožovat psaní mých knih. Psát můžu stále, ale samozřejmě, pokud chci , aby mě to i živilo, pak potřebuji dostatek čtenářů. Jenže já do knih dávám tolik lásky, energie a nadšení, že prostě věřím, že určité množství lidí si mé knihy koupí a tudíž v tom riziko necítím.  Za pekárnu cítím ohrožení v zahraniční strojové konkurenci, protože my děláme zatím všechno ručně, tudíž máme vyšší ceny. A pak samozřejmě kvalita surovin, protože i když máme nejvyšší standardy systému kontroly na všech úrovních provozu a suroviny stále kontrolujeme, tak (stejně jako v každé jiné provozovně a výrobě potravin) se to nějaký problém nedá nikdy stoprocentně vyloučit. I když proto, abych ho vyloučili děláme maximum.

Co je na biopotravinách nejlepší?

Není to tak vždy, ale já na nich miluju to, že mají konkrétní původ – že si kupuju víno, sýr, maso nebo třeba zeleninu od konkrétních farmářů či výrobců. Že jsou to , jak se říká, potraviny s příběhem. No a třeba takové biokuře je kromě toho taky mnohem lepší na chuť.

Jaké je Vaše oblíbené jídlo?

Náš domácí kváskový žitno-špaldový chléb s máslem a čerstvou pažitkou.

Chtěl bych, aby se na mne vzpomínalo, protože...

..protože jsem potěšila spoustu lidí krásnými knížkami, protože jsem jim usnadnila přístup k informacím  a třeba i pomohla mnohým lidem žít zdravěji, smysluplněji a ohleduplněji k přírodě.

Kdy jste byl nejšťastnější?

To bylo už mockrát, protože já všechno prožívám naplno, takže pravidelně v každém období života zažívám pocit neskutečného štěstí a pak zase mám chvíle smutku a prázdnoty. Ale krásné jsou vždycky chvíle přechodu, kdy se vyklube něco nového, jako motýl z larvy – miluju tu fázi přechodu, která bolí, ale pak je pocit velkého štěstí -  při narození dítěte, při vybudování a rozjetí firmy, při nastěhování se do nového domu, při překonání partnerské krize nebo při vydání nové knihy.

Z čeho máte největší strach?

Já moc strachem netrpím, protože dokážu přijímat věci tak, jak běží a velmi rychle se adaptovat. Můj táta tomu říká, že jsem do tahu i do kočáru. Ale mívám strach třeba z autonehody mých blízkých, nebo se strašně bojím lítat letadlem.

Co byste si vzal s sebou na opuštěný ostrov?

To je pro mě strašná otázka, já nejsem takový ten typ cestovatele, který se dokáže zbalit do  příruční taštičky, já vždycky převážím půlku baráku a můj manžel sice hubuje, ale je díky tomu nepřekonatelným nakladačem všech krámů do auta. Ne, to fakt neumím odpovědět – napadá mě moc věcí (samozřejmě kromě věcí bych naložila taky celou naší širokou rodinu), takže spíš to beru jako úkol a až se budu zase příště někam balit – budu přemýšlet o tom, co je fakt nejdůležitější…. A asi to zase bude plný kufr.

Má zákazník vždy pravdu?

Má! Já beru všechny podněty od zákazníků naší pekárny i od mých čtenářů jako podněty a výzvy.

Více informací o knikách Hanky Zemanové naleznete na: www. smartpress.cz a o Biopekárně Zemanka na www.biopekarnazemanka.cz

 

 

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Dáváte při nákupu kávy a čokolády přednost fair trade výrobkům?
Kupuji jen fair trade. 62%
Pokud je v nabídce prodejny, upřednostním. 27%
Občas vyzkouším. 6%
Ne. 3%

 Kalendář akcí

lft 2018 rgt
lft listopad rgt
Po Út St Čt So Ne
44       1 2 3 4
45 5 6 7 8 9 10 11
46 12 13 14 15 16 17 18
47 19 20 21 22 23 24 25
48 26 27 28 29 30    
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

Jana: Dobrý den jsem tu nová, chci se zepta máte někdo zkušenost se značkou...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Šárka: Gratulace Karlovi Kalnému za jeho steaky z anguse...potvrzuji,že jsou...
Známe vítěze soutěže Česká biopotravina roku 2018,
nina: Dobrý den. Thymovar je opravdu skvely+ se chci zeptat na nejakou prevenci...
Šance pro včely. Konec syntetickým akaricidům ve včelaření!,
Martina24: Toto sú zaujímavé postrehy...
Studie: ekologické hospodaření snižuje vliv zemědělství na klimatické změny,
Karolina: Skvělý nápad, jak zabránit klíčení a to bez použití chemie!...
Ekologická revoluce ve skladování brambor,
Vlastimil: Chci objednat husu asi 4-5 kg na Svatého Martina. Jak ji mohu objednat?...
Je libo domácí svatomartinskou husu nebo kachnu?,
Roman: druhým rokem dělám právě prevenci ohledně varroa. A to tím že vždy...
Šance pro včely. Konec syntetickým akaricidům ve včelaření!,
Monika: Dobrý den,krásně jste to shrnul,sepsal.Ani nevím kdy jsem prvně vyprala...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,