Výzkumný projekt QLIF upřednostňuje biopotraviny

Integrovaný projekt QLIF (2004-2009), který svým zaměřením a rozsahem patří mezi největší v Evropě, prokázal v řadě aspektů vhodnost a výhody zpracování a konzumace biopotravin. Realizace obsáhlého projektu potvrdila, že důležitou podmínkou pro kvalitní výzkum v oblasti produkce biopotravin a potravin z nízkovstupových konvenčních systémů je zajištění komplexnosti v přístupu řešení.  

 

Projekt zaměřený na zvyšování kvality a bezpečnosti a snižování nákladů v evropských ekologických a konvenčních nízkovstupových produkčních řetězcích zahájený v roce 2004 byl ukončen letos. Na projektu se aktivně podílelo 31 výzkumných středisek, společností a univerzit v Evropě, včetně České republiky (VŠCHT). Projekt QLIF byl financován Evropskou komisí v v 6. rámcovém programu EU pro výzkum a technický rozvoj. Celkový rozpočet dosáhl 18 mil. EURO, z nichž Evropská komise přispěla částkou 12,4 mil. EURO. Cílem projektu QLIF bylo ověřit kvalitu a bezpečnost biopotravin a potravin z nízkovstupových konvenčních systémů ve vztahu k efektivitě vynaložených nákladů a vlivů na životní prostředí. Realizace obsáhlého projektu potvrdila, že důležitou podmínkou pro kvalitní výzkum v oblasti produkce biopotravin a potravin z nízkovstupových konvenčních systémů je zajištění komplexnosti v přístupu řešení.

Qlif.jpgProjekt zahrnoval 7 vzájemně na sebe navazujících tematických oblastí. Bylo vytvořeno 61 pracovních témat, jejichž výstupy, podložené komplexními vědeckými experimenty, socio-ekonomickými daty a komplexním přístupem nabízí odpovědi na řadu významných otázek. Vedoucím projektu byl Prof. Carlo Leifert (University of Newcastle), jako odborný koordinátor působil Dr. Urs Niggli (FIBL Frick, Švýcarsko). Na projektu se podílela také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (konkrétně Ústav chemie a analýzy potravin), která se v rámci řešení podprojektu sledujícího vliv způsobu pěstování (ekologické, „low input“ a konvenční) na  složení  a kvalitu plodin, věnovala sledování hladin reziduí pesticidů, mykotoxinů a toxických glykoalkaloidů v ovoci a zelenině. V rámci projektu byly vyšetřeny velké soubory vzorků pšenice, brambor, cibule, zelí, salátu, jablek, biomasy a dalších rostlinných komodit a porovnávány rozdíly v jejich obsahu  v jednotlivých letech pěstování (2004 – 2008).  
Detailní informace o výsledcích výzkumů, realizovaných v rámci programu QLIF, naleznete ve veřejně přístupné databázi Organic Eprints.

Základní přehled dosažených výsledků:

1. Kvalita biopotravin je vysoká a odpovídá očekáváním evropských spotřebitelů.

Pokusy v různých částech Evropy prokázaly, že kvalita rostlinných a živočišných produktů z ekologických a konvenčních zemědělských systémů se významným způsobem liší. V případě mléčných výrobků vykazují nízkovstupové konvenční systémy stejně jako volnovýběhové pastevní systémy stejné kvalitativní výsledky jako ekologické zemědělství, ale ve většině dalších případů jsou nízkovstupové systémy více podobné konvenčnímu zemědělství. Výsledky ukázaly, že vzorky z ekologických produkčních systémů měly (a) vyšší obsah nutričně kvalitnějších komponentů (například vitaminů, antioxidantů a nenasycených mastných kyselin jako je CLA a omega 3) a (b) nižší obsah nutričně nežádoucích látek jako jsou těžké kovy, mykotoxiny, rezidua pesticidů a glykoalkaloidy obsažené v obilí a v mléce. Nutričně žádoucí látky byly ve vzorcích z ekologických produkčních systémů až o 70 % vyšší. Některé pokusy byly zaměřeny na zlepšení specifických kvalit například (a) na zvýšení obsahu proteinu a kvality pšenice prostřednictvím řízení přísunu živin a výběru odrůdy, (b) na zlepšení obsahu intramuskulárního tuku, který ovlivňuje senzorickou kvalitu vepřového masa, pomocí krmení luskovinoobilnými směskami nebo (c) na zlepšení produkce mléka a zvýšení obsahu mléčných bílkovin pomocí krmení jetelovou siláží. Pro podporu výrobců biopotravin byly vyvinuty speciální protokoly HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Point), které zohledňují specifika ekologické produkce.

2. Biopotraviny jsou bezpečné.

Spotřebitelé vnímají biopotraviny nejenom jako lepší, ale také jako bezpečnější, hygieničtější a bez zbytků chemických reziduí a umělých přísad. Dokázat, že biopotraviny těmto spotřebitelským očekáváním vyhovují, byl jeden z dalších významných výsledků projektu QLIF. Studie v Dánsku prokázaly, že u prasat chovaných ve volném výběhu existuje nižší riziko výskytu salmonely ve výkalech. Toto bylo prokázáno jak v ekologickém tak i konvenčním chovu ve volném výběhu. Intenzívní stájové systémy mají dvakrát až třikrát vyšší výskyt salmonelózy, a proto představují vyšší riziko přenosu patogenů do lidského potravinového řetězce. Jedna studie v Německu se zaměřila na mikrobiologickou bezpečnost salátu hnojeného chlévským hnojem. Ani při těch nejhorších scénářích nebylo zjištěno žádné dodatečné riziko výskytu a přenosu salmonely nebo baktérie E.coli. Studie dospěly k závěru, že základním pravidlem k zajištění bezpečnosti produkce je dodržování dobré zemědělské praxe při manipulaci s chlévským hnojem. Mnoho nutričně nežádoucích látek bylo zjištěno v biopotravinách v nižší míře než v potravinách z konvenčního zemědělství. I zde byly navrženy specifické protokoly HACCP (Analýza nebezpečí a kritické kontrolní body).

3. Zpracování biosurovin je novou výzvou pro výrobce biopotravin.

Spotřebitelé pravidelně kupující biopotraviny jsou nedůvěřiví vůči kvalitě polotovarů v biokvalitě, prodávaných v supermarketech. Příležitostní spotřebitelé biopotravin, kteří představují nejdynamičtější potenciál pro růst trhu, naopak požadují již připravená jídla nebo polotovary. Existuje proto vysoká poptávka po zpracovatelských metodách, které využívají jen velmi malé množství chemických látek, aditiv a konzervačních látek. Projekt QLIF navrhl soubor pravidel pro zpracovatelské standardy, který zahrnuje vedle výše zmíněných kritérií také aspekt zachování autenticity a přirozenosti biopotravin. V případové studii s čerstvě nakrájenou zeleninou byly s cílem nahradit použití chlóru úspěšně testovány alternativní metody desinfekce s ozónem, a to jak v laboratorních, tak v provozních podmínkách. Současně byly navrženy výrobní technologie, které mohou zlepšit nutriční složení mléčných výrobků.

4. Zdravotní rizika biopotravin nejsou prozatím identifikována.

Pozitivní zjištění ohledně kvality a bezpečnosti biopotravin mohou být důvodem, proč se většina evropských výrobců potravin určených dětem přeorientovala na zpracování biosurovin. Studie zkoumající dopad konzumace biopotravin na zdraví laboratorních zvířat zatím přinesly předběžné, ovšem ještě ne signifikantní závěry. Mezi zajímavé výstupy patří, že ekologické a konvenční krmivo z polních pokusů ovlivňuje různým způsobem hormonální rovnováhu a stav imunitního systému laboratorních krys s významnou korelací s použitou technikou hnojení a ochrany rostlin. Je však třeba provést více dalších a detailnějších studií ohledně vlivu biopotravin na zdraví zvířat a lidí.

5. Faktory, které znemožňují zvýšenou konzumaci biopotravin a potravin z nízkovstupových konvenčních systémů.

Hlavní překážky, které brání zvýšení poptávky po biopotravinách, jsou (a) jejich malá dostupnost, (b) omezená nabídka a sortiment a (c) vysoké ceny nebo nedostatečně vnímaný poměr mezi jejich cenou a výkonem. V zemích, ve kterých je dostupnost a výběr biopotravin velmi dobrý (například Dánsko, Rakousko, Švýcarsko), tvoří podíl biopotravin 5 – 6 % z celkového objemu potravin, relativně vysoké ceny pro spotřebitele však nadále neumožňují výrobu biopotravin ve větším rozsahu. Tato situace by mohla být částečně změněna pomocí informací z výsledků QLIF o aktuální kvalitě biopotravin.

6. Problematické oblasti v produkci biopotravin.

Několik pokusů v rámci projektu QLIF se zaměřilo na problémy ekologické rostlinné a živočišné produkce, které snižují výnosy, zvyšují ekonomická rizika a ovlivňují růst cen:

· Dle principu ekologického zemědělství je péče o půdu zaměřena primárně na rozvinutí potenciálu půdy uvolňovat dusík a zvýšení schopnosti potlačování ekonomicky významných chorob. Dlouhodobé využívání šetrných ekologických postupů se ukázalo efektivnější než krátkodobé zásahy. Kvalitně udržované ekologické farmy se proto staly z dlouhodobého hlediska významně produktivnějšími než konvenční.

· Stability a zvýšení výnosu bylo dosaženo pomocí nových přímých i nepřímých metod ochrany proti chorobám a škůdcům například vyséváním doprovodných plodin do brukvovitých plodin, přitahujících užitečný hmyz, aplikace beta-aminobutyrické kyseliny proti padlí na salátu, moření osiva pomocí kompostových extraktů a okyselenými nitritovými roztoky.

· Byla zlepšena kvalita chovu dobytka například pomocí preventivních strategií proti mastitidě dojnic a proti cizopasníkům napadajícím drůbež při chovu ve volných výbězích.

· Jako úspěšné se ukázaly alternativní způsoby ošetření pomocí rozsivkové zeminy a křemičitých roztoků v boji proti čmelíku kuřímu. Sušené kořeny čekanky přidávané do potravin prasnic a kanců zamezily vylučování vajíček parazitických hlístic. Některé z těchto nových technik byly úspěšně zavedeny do praxe.

· Případové studie výrobně-odběratelského řetězce biopotravin odhalily ekonomicky významné slabiny, zejména ve vysokých nákladech na logistiku a na dopravu, vysoké vstupní náklady a nízké výdaje na výzkum a vývoj výrobků. Dobrá spolupráce mezi jednotlivými účastníky řetězce byla označena jako faktor, zlepšující ziskový i neziskový výkon.

7. Vědecké výsledky z projektu QLIF jsou významné a dopad na spotřebitele a producenty je vysoce relevantní.

Během pětiletého projektu QLIF byla získána řada významných vědeckých výsledků a byla vytvořena solidní vědecká báze pro ekologické zemědělství. Počet recenzovaných publikací o biopotravinách a ekologickém zemědělství významně vzrostl. Mnoho zjištění bylo publikováno a s výsledky byla seznámena široká spotřebitelská i zemědělská veřejnost. S většinou vědeckých prací je možno se seznámit v elektronické, veřejně přístupné databázi Organic Eprins.

8. Hlavní výzvy do budoucnosti.

Produktivita zůstává stále slabinou ekologického zemědělství, což se promítá do nákladů a dopadů na velikost ekologické stopy. Projekt QLIF mimo jiné prokázal, že efekt vyšší energetické úspornosti a nižší produkce skleníkových plynů se poněkud zmenší, pokud tyto ukazatele přepočítáme na tunu produkce. Tyto výzvy by měly být cílem dalšího výzkumu. V souvislosti s řízením přísunu živin do půdy je třeba lépe využít efektu interakce „genotyp x krajina“ u intenzifikovaných chovů na farmách s minimalizovanými vstupy. To povede k vylepšení genetického chovného materiálu, a to jak na biofarmách, tak u konvenčních farem s minimalizovanými vstupy v rostlinné i živočišné produkci. Dále se předpokládá, že pozitivní vliv budou mít také nové, nechemické přímé metody léčby chorob a péče. Nové faremní, zpracovatelské a krajinářské metody, založené na diverzifikaci vzájemné spolupráce by mohly zvýšit produktivitu a zároveň omezit nutnost kompromisů mezi ekonomickými, ekologickými a sociálními cíli. Udržitelná produkce a spotřeba bude vyžadovat transparentní a aktivní přístup a účast nevládního sektoru a dalších zúčastněných stran – což je pro mnoho vědců nezvyklá situace. Rozvíjející se trh a změny v chování spotřebitele vyžadují větší zacílení výzkumu na zpracovávání, balení, dopravu a skladování produkce. Toto jsou výzvy, které by v budoucnosti měly stát v zájmu výzkumu v oblasti ekologického zemědělství a udržitelné produkce potravin.

 

Zdroj: Tisková zpráva Ministerstva zemědělství

 

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2019 rgt
lft říjen rgt
Po Út St Čt So Ne
40   1 2 3 4 5 6
41 7 8 9 10 11 12 13
42 14 15 16 17 18 19 20
43 21 22 23 24 25 26 27
44 28 29 30 31      
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

Šárka: Paráda, však to ty zplanýrovaný stráně, kde byly monolitické kultury...
Česko #sazibudoucnost. Co člověk – to strom do 5 let,
dyyl: Velmi dobré informace! --- gastromania.cz/chladici-a-mrazici-technika.html
V centru Prahy otevřel obchod Minimum Waste,
dyyl: Mám zájem!
Bělokarpatský biojarmark opět na Ozvěnách Horňácka,
Miloš: Vzali v úvahu i ekologickou zátěž při výrobě a používání...
Nová studie: ekologické zemědělství chrání klima,
Eliska: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, o které město (pozice manažera...
Společnost Country Life přijme manažera e-shopu,
Daniela: Dobrý deň, som študentkou Vysokej školy ekonomickej v Praze a píšem...
Heřmaňák: první částečně bezobalový farmářský trh v Česku oslavil rok,
patricie: skvělá akce, všem doporučuji několik let ... jen: JE TENTO TÝDEN (ne...
Netradiční filmový festival o jídle Země na talíři již příští týden,
Jana: Dobrý den jsem tu nová, chci se zepta máte někdo zkušenost se značkou...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,