Vino vero čili Víno věrohodně III

bogdan_trojak_1.jpg Vinohradnictví je bezesporu prastarým zemědělským odvětvím, které se rozvíjí vedle obilnářství či sadařství od neolitu.  

Cesta k biovinohradnictví

Kdy skončila éra přirozeného či "bio" vinohradnictví, jsme si řekli v minulém díle. Pokud bychom však vyznávali extrémní názory, mohli bychom říci, že samotné zemědělství je nepřirozené a už od neolitu, kdy bylo „vynalezeno“, se prohlubuje jeho negativní vliv na životní prostředí. Když opustíte vinici, promění se sama za několik let v les. Jedině les je pro naše zeměpisní šířky přirozeným ekosystémem. Nebudeme však takto vyhrocení.

Krize přirozeného zemědělství nastává v polovině 19. století, to už zde bylo zmíněno. Půdy, nejenom ve vinicích, jsou vyčerpané a na scénu přicházejí umělá hnojiva, jejichž otcem se stal Justus von Liebig (1803-1873), který zjistil, že pro růst rostlin jsou nejzásadnější tyto prvky: N (dusík), P (fosfor), K (draslík). Hnůj sice obsahuje dusík, ale jeho zdroje byly omezené. Začalo se tedy s dovozem guana z Peru a ledku z Chile. Náklady byly ale příliš vysoké. Zásadní změnu přinesla I. světová válka, kdy došlo k výrobě výbušnin za použití dusíku extrahovaného z atmosféry. Tento dusík byl pak po válce k dispozici zemědělcům ve formě NO3. Know-how získané během výroby válečných, jedovatých plynů posloužilo vývoji insekticidů, které se dodnes hojně aplikují právě ve vinicích. 

Biodynamika a biodynamické vinohradnictví

Reakce na masovou aplikaci umělých hnojiv na sebe nenechala dlouho čekat. A je zajímavé, že dřív než biologické zemědělství se konstituovalo biodynamické hospodaření. U jeho zrodu stál rakouský myslitel Rudolf Steiner, který byl zakladatelem tzv. antroposofie a jenž ovlivnil mnoho nejrůznějších disciplín. Je mimo jiné otcem waldorfského školství.

Steiner.jpgNa Steinera se v roce 1924 obrátila skupina zemědělců a zemědělských inženýrů s prosbou, zda by pro ně neměl nějaké nové podněty pro návrat k přirozenému, zdravému farmaření. Odpovědí na jejich žádost byl cyklus 8 přednášek, které Steiner proslovil ve slezském Koberwitz v červnu roku 1924. Tyto přednášky se dnes vydávají pod souhrnným názvem Zemědělský kurz a jsou zásadním fundamentem biodynamického zemědělství, kterým se řídí stovky zemědělců. Pro konvenční zemědělce je však biodynamika nepochopitelnou či přímo nesmyslnou cestou, po níž kráčejí jen blázniví heretici.            

Steiner od mládí studoval vědecký odkaz básníka Goetha a je třeba zdůraznit, že právě z Goetha v mnohém čerpal. A Goethe měl velice blízko k révě a k vínu. Je zajímavé, že sám Steiner byl abstinent.

Biodynamické zemědělství vychází z přesvědčení, že každé hospodářství je jiné, a to nejen podle půdních či klimatických podmínek, ale i podle osobnosti zemědělce a jeho spolupracovníků, kteří statek ovlivňují svojí specifickou energií.

Biodynamika nepovažuje život pouze za funkci oživené hmoty, ale za samostatnou entitu nesenou tzv. vitálními neboli éternými silami. Uvedené síly vytvářejí tzv. životní tělo živých organismů, díky němuž může fyzické tělo vůbec zachovat svoji soudržnost a nepodlehnout procesům rozkladu mrtvé materie.

demeter.jpgBiodynamické podniky jsou sdruženy v národních svazech mezinárodní organizace Demeter (byla založena už v roce 1928 a symbol Demeter pak inspiroval k používání všech dnešních „bio-nálepek“), která vydává směrnice, podle nichž se musí řídit. Tyto předpisy jsou v některých ustanoveních přísnější než požadavky kladené na biozemědělce. Důležité však je, že biodynamický zemědělec musí pracovat se speciálními preparáty, které většinou používá v homeopatických množstvích. Tyto preparáty by si měl připravovat sám z rostlinných či živočišných ingrediencí pocházejících z vlastní farmy. K nejznámějších preparátům patří tzv. roháček, křemenáček nebo přípravky s kopřivy či heřmánku.

Zmíněné preparáty mají především pečovat o zdraví půdy. Aplikují se přímo na pozemcích, v našem případě ve vinohradech, nebo se vpravují do kompostu. Smyslem hnojení pak není dodávat půdě pouze živiny, ale půdu „oživit“. Rostlina, která vyrůstá z půdy bohaté na půdní život je odolnější vůči napadení zvenčí. V případě révy vinné jde především o houbové choroby.

Cesta biodynamického vinohradníka samozřejmě nekončí ve vinici, ale ve vinném sklepě. Zde jde většinou mnohém dál, než biovinař. Biodynamik se považuje pouze za jakéhosi pastýře kvasinek a ostatních mikroorganismů, které se podílejí na vzniku vína. Nechce víno vyrábět, touží se pouze spolupodílet na jeho tvorbě. Nikdy nepřidává průmyslově produkované selektované kvasinky, které mají největší vliv na unifikaci vůní a chutí vín a jež doslova zamořují cizorodým kvasinkovým smogem naše sklepy. Nepoužívá enzymy ani další vylepšující přípravky. Velice opatrně si počíná se sírou, pokud ji vůbec do vína přidává.

Výsledkem popsaného přístupu je nezaměnitelné víno neochuzené o svoji vnitřní energii, jehož pravidelná, mírná konzumace vyvolává radost a blaženost.

Toto tvrzení podporuje fakt, že obrazové chromatografické metody ukázaly vysokou vnitřní kvalitu biodynamických vín, nesrovnatelnou s běžnými, „umrtvenými“ víny.

Ekologické, organické či biologické vinohradnictví

Ekologické či biologické zemědělství se naplno začalo rozvíjet po II. světové válce, ačkoli základy byly položeny již před ní.

Termín organické zemědělství použil poprvé Lord Northbourne ve své knize Look to the land (1940), vnímal totiž farmu jako „jeden organismus“ a prosazoval holistický, ekologický přístup k zemědělství.

První aktivity v biologickém vinohradnictví lze zaznamenat v 50. letech 20. století, kdy první průkopníci ve Švýcarsku a Německu vynaložili velké úsilí směřující k aplikaci biologických postupů ve vinohradech. Velké škody, které jim způsobovala plíseň révová, byly příčinou stagnace až do 80. let, kdy se biovinohradníci dočkali podpory ze strany výzkumníků. Pomocí experimentů s novými způsoby ochrany vinic nastává velký rozmach celého odvětví.

V Německu nadace SOEL uspořádala první setkání biovinařů z Německa, Švýcarska a Francie už v roce 1977. Standardy pro pěstování biologických hroznů byly formulovány regionálními sdruženími vinařů  mezi lety 1983 a 1985. To byl první krok k zavedení označení „vyrobeno z ekologicky vypěstovaných hroznů“ na etiketách. V roce 1985 vzniká Bundesverband Oekologischer Weinbau, dnešní Ecovin, sdružující bio vinohradníky a hájící jejich zájmy na celoněmecké úrovni. 

V současnosti probíhá v rámci unijního projektu ORWINE pokus o jasné legislativní vymezení biovína. Panuje však obava (a vše nasvědčuje tomu, že se naplní), aby se pravidla pro přípravu biovín nezměkčily a nepřiblížily se industriálním postupům uplatňovaným při výrobě konvenčních vín. O tom, jak budou vypadat evropská biovína, se rozhodna zřejmě již letos.

Bogdan Trojak

Bogdan Trojak hospodaří v Bořeticích, v srdci Hanáckého Slovácka. S několika přáteli tvoří skupinu Autentistů, propagátorů a výrobců naturálních vín. Provozuje informační web a e-shop www.veltlin.cz, ve kterém nabízí bio, biodynamická a naturální vína z regionů Poddunajské monarchie. Více o něm zde.

 

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2019 rgt
lft září rgt
Po Út St Čt So Ne
35             1
36 2 3 4 5 6 7 8
37 9 10 11 12 13 14 15
38 16 17 18 19 20 21 22
39 23 24 25 26 27 28 29
40 30            
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

dyyl: Velmi dobré informace! --- gastromania.cz/chladici-a-mrazici-technika.html
V centru Prahy otevřel obchod Minimum Waste,
dyyl: Mám zájem!
Bělokarpatský biojarmark opět na Ozvěnách Horňácka,
Miloš: Vzali v úvahu i ekologickou zátěž při výrobě a používání...
Nová studie: ekologické zemědělství chrání klima,
Eliska: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, o které město (pozice manažera...
Společnost Country Life přijme manažera e-shopu,
Daniela: Dobrý deň, som študentkou Vysokej školy ekonomickej v Praze a píšem...
Heřmaňák: první částečně bezobalový farmářský trh v Česku oslavil rok,
patricie: skvělá akce, všem doporučuji několik let ... jen: JE TENTO TÝDEN (ne...
Netradiční filmový festival o jídle Země na talíři již příští týden,
Jana: Dobrý den jsem tu nová, chci se zepta máte někdo zkušenost se značkou...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Šárka: Gratulace Karlovi Kalnému za jeho steaky z anguse...potvrzuji,že jsou...
Známe vítěze soutěže Česká biopotravina roku 2018,