Vino vero čili Víno věrohodně II

bogdan_trojak_1.jpg Téměř celá, několik tisíciletí dlouhá historie vína je dějinami „biovína“. Víno vždy bylo synonymem pro přírodní nápoj, který byl chutný a lahodný a zároveň zdravý.  

Réva platila za nejhouževnatější rostlinu s obrovským vigorem a energií, kterou lidské tělo vstřebává skrze zkvašené hrozny. A jaká je réva vinná dnes? Je to bohužel oslabená, churavějící rostlina, která se bez chemické ochrany neobejde.

Vinn___r__va.jpgProč tomu tak je a jak k tomu vlastně došlo? Snahou biovinařství je přiblížení se vínům, jaká se připravovala před chemizací vinic. Abychom pochopili, proč k této chemizaci vůbec došlo, musíme podniknout poněkud obecnější historický exkurz, který však může zvídavému zájemci o biovína leccos osvětlit.

Patogeny přicházejí z Nového světa

S trochou nadsázky by se dalo říci, že na konci přírodního vinařství nese díl viny Angličan James Watt, zlepšovatel parního stroje. Díky jeho umu začaly Atlantik křižovat parníky, jež po roce 1850 dokázaly urazit cestu z Ameriky do Evropy za pouhých 10 dní. To byla doba, kterou rostliny, dovážené z Nového světa pro pouhou okrasu či z ryze praktických důvodů, bez větších obtíží přestály. S rostlinami se do Evropy dostávaly i nové druhy patogenů. Dříve to bývalo velmi nesnadné.

Opomenout bychom však neměli ani dalšího Angličana, lékaře Nathaniela Warda, který v roce 1835 přišel s tzv. wardovskou skříňkou, což byl přenosný skleník značně usnadňující převoz choulostivých rostlin na velké vzdálenosti. Významnou roli však sehrály i politické okolnosti, zejména obnovení transatlantického obchodu po porážce Napoleona v roce 1815. Dalším mezníkem byl pak rok 1848, kdy se hroutí „tradiční“ svět a chystají se změny a katastrofy, jejichž důsledky pociťujeme dodnes.

Houbová revoluce

palickovice_nachova.jpgStarý kontinent nebyl do roku 1845 poznamenán prakticky žádnou katastrofou způsobenou houbovými onemocněními kulturních plodin. Tedy pokud pomineme obilního parazita paličkovici nachovou, lidově zvanou námel (obrázek), která je dnes mezi houby rovněž řazena a jejíž přítomnost v mouce způsobovala u konzumentů nepříjemné obtíže, tzv. oheň sv. Antonína, v horším případě pak smrt. Poslední epidemie vyvolané požitím toxické mouky propukaly ještě v 18. a 19. století v Německu. Skutečná pohroma však teprve měla přijít v roce 1845.

plisen_bramborova.jpgTehdy se v severozápadní Evropě z ničeho nic objevila plíseň bramborová, (na obrázku) kam byla zavlečena z Ameriky. Ačkoli jsme si už řekli, že k zavlečení plísní do Evropy přispěly rychlé parníky a wardovská skříňka, nedokážou vědci dodnes uspokojivě vysvětlit, proč k plísňovým „kalamitám“ nedošlo už dříve – například brambory se bez problémů dovážely 200 let. K náhlému zhroucení zemědělství došlo prý vinou intenzivního pěstování v monokulturách na vyčerpaných půdách, kde rostliny přicházely o „imunitu“.

padli_revove.jpgV roce 1846 způsobila plíseň bramborová hladomor v Irsku a byla hlavní příčinou masové emigraci Irů – paradoxně do země, odkud pohroma přišla. Ve stejné době byla nalezena na révovém keři pěstovaném ve skleníku v anglickém Kentu další nebezpečná houbová choroba – padlí révové neboli odium (obrázek vpravo), odtud se šíří nejprve na jih Francie a pak do Itálie a Španělska. Rok 1846 byl navíc poznamenán celoevropskou neúrodou obilí, což mělo za následek zvyšování cen a všeobecnou nespokojenost, která se i v českých zemích projevila na jaře roku 1847 četnými hladovými bouřemi. Z toho, co jsme si dosud řekli, je zřejmé, že i houbové choroby nemalým dílem přispěly k propuknutí revolučních událostí roku 1848.

msicka_revokaz.jpgOd té doby žije lidstvo v „době plísňové“. Následovala americká mšička révokaz  (obr. vpravo) zavlečená do Evropy na kořenech amerických odrůd. Evropská réva neměla vůči tomuto škůdci vytvořenou imunitu a proto se od 60. let 19. století šíří z jižní Francie révokazová kalamita, která téměř zničila evropské vinohradnictví. Révokaz se zprvu hubí injektáží jedovatých látek do půdy ve vinicích, později štěpováním evropské révy na odolné americké podnože. S masovým dovozem podnoží se do Evropy dostává plíseň révová (obr. vlevo), která je dodnes spolu plisen_revy_vinne.jpgs padlím nejnebezpečnější houbovou chorobou. Vinohrady se začínají chránit postřiky, jejichž počet a intenzita se stále zvyšují. Někteří vinaři však podvědomě cítí, že to není dlouhodobě udržitelné řešení . A někde tady je třeba hledat počátky biovinařství.

 

 

Bogdan Trojak

Bogdan Trojak hospodaří v Bořeticích, v srdci Hanáckého Slovácka. S několika přáteli tvoří skupinu Autentistů, propagátorů a výrobců naturálních vín. Provozuje informační web a e-shop www.veltlin.cz, ve kterém nabízí bio, biodynamická a naturální vína z regionů Poddunajské monarchie. Více o něm zde.

 

 

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2019 rgt
lft září rgt
Po Út St Čt So Ne
35             1
36 2 3 4 5 6 7 8
37 9 10 11 12 13 14 15
38 16 17 18 19 20 21 22
39 23 24 25 26 27 28 29
40 30            
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

dyyl: Velmi dobré informace! --- gastromania.cz/chladici-a-mrazici-technika.html
V centru Prahy otevřel obchod Minimum Waste,
dyyl: Mám zájem!
Bělokarpatský biojarmark opět na Ozvěnách Horňácka,
Miloš: Vzali v úvahu i ekologickou zátěž při výrobě a používání...
Nová studie: ekologické zemědělství chrání klima,
Eliska: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, o které město (pozice manažera...
Společnost Country Life přijme manažera e-shopu,
Daniela: Dobrý deň, som študentkou Vysokej školy ekonomickej v Praze a píšem...
Heřmaňák: první částečně bezobalový farmářský trh v Česku oslavil rok,
patricie: skvělá akce, všem doporučuji několik let ... jen: JE TENTO TÝDEN (ne...
Netradiční filmový festival o jídle Země na talíři již příští týden,
Jana: Dobrý den jsem tu nová, chci se zepta máte někdo zkušenost se značkou...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Šárka: Gratulace Karlovi Kalnému za jeho steaky z anguse...potvrzuji,že jsou...
Známe vítěze soutěže Česká biopotravina roku 2018,