Průzkum: Většina outdoorového oblečení, které si v ČR koupíte, se šije v Asii za nelidských podmínek

usili_to_na_nas_1.jpg Z nejnovějšího výzkumu Společnosti pro Fair Trade mezi dělníky vietnamských továren vyplývá, že průměrná pracovní doba je zde až 16 hodin denně 6 dní v týdnu.  

Dělníci pracují za minimální mzdu, která stačí jen na základní potraviny. Jsou jim zadržovány mzdy, aby nemohli dát výpověď. Jsou zastrašováni a nemohou zakládat nezávislé odbory. Jak ukázalo dotazníkové šetření Společnosti pro Fair Trade, firmy působící na českém trhu se většinou vyhýbají konstruktivnímu dialogu o pracovních podmínkách v továrnách, které pro ně šijí oblečení a utajují co největší množství informací.

Průzkum Společnost pro Fair Trade realizovala společně s partnerskými organizacemi z Vietnamu a Číny v roce 2010. Průzkum odhalil, že pracovní týden dělníků, kteří pracují ve vietnamských továrnách dodávajících pro značky Vaude, Tatonka či Columbia, může mít s přesčasy až 96 hodin. Dělníci pracují 6 dní v týdnu a někdy i v neděli. „Normální pracovní doba jim končí v pět hodin odpoledne. Od šesti do deseti hodin večer nastupují na přesčasy. I s přesčasy si vydělají ekvivalent 50 euro. Tato částka však nestačí ani na základní živobytí,“ uvedla Anna Cisariková, jedna z organizátorů kampaně Ušili to na nás! realizované v ČR Společností pro Fair Trade.

Všichni dotazovaní dělníci sdíleli pokoj se třemi až pěti lidmi, aby byli vůbec schopní pokrýt náklady na bydlení. Běžnou praktikou zaměstnavatelů je rovněž zadržování prvního platu, aby pro dělníky bylo nevýhodné dát výpověď a odejít. Obvyklé je také hrubé zacházení se zaměstnanci, běžné jsou nadávky či urážky.

Také v Číně se na základě průzkumu ukázaly velkým problémem nízké mzdy a přesčasy (10 až 12 hodin denně 6 až 7 dní v týdnu) delší, než povoluje zákon. Z výzkumu vyplynulo, že více než 50 % platu dělníků je tvořeno přesčasy, bez kterých by jim plat nestačil ani na pokrytí základních potřeb. Stejně jako ve Vietnamu vyšly najevo takové praktiky jako záměrné zadržování měsíční mzdy. Jedna z osmi sledovaných továren vyplácela mzdu dokonce jednou za tři měsíce. Dělníci jsou zaměstnáváni pouze na nevýhodné krátkodobé smlouvy.

Přes 50 % českých outdoorových firem přesunulo svou výrobu do Asie, kde se celosvětově šije většina outdoorového oblečení. Dotazníkové šetření Společnosti pro Fair Trade mezi 29 outdoorovými firmami působícími na českém trhu ukázalo, že „většina firem se vyhýbá konstruktivnímu dialogu o pracovních podmínkách v továrnách, které pro ně šijí oblečení a utajují co největší množství informací“, uvedla Anna Cisariková ze Společnosti pro Fair Trade. Nejdále v oblasti reálného zlepšování pracovních podmínek jsou tři outdoorové firmy: „Mezi příklady dobré praxe lze uvést firmy Mammut, Odlo či Jack Wolfskin. Tyto firmy jsou členy mezinárodní iniciativy Fear Wear Foundation (FWF). Při zakoupení oblečení těchto značek může mít tedy spotřebitel jistotu, že bylo vyrobeno za eticky přijatelných podmínek,“ dodala Cisariková. Tyto firmy například realizují velké množství nezávislých sociálních auditů a zavázaly se, že budou odebírat pouze od těch dodavatelů, kteří platí dělníkům mzdu, jež pokrývá minimální životní náklady (čili nejen oficiálně stanovenou minimální mzdu).

V Číně se vyrábí většina produkce pro evropský trh. Vietnam s jeho 1,6 miliony zaměstnanců v textilním a oděvním průmyslu je však v současnosti rovněž považován za velmi atraktivní region s nízkými výrobními náklady. Práce je zde dvakrát až třikrát levnější oproti výrobě v Číně. Společně s Kambodžou patří Vietnam mezi země, kde je průměrný příjem pouze těsně nad hranicí chudoby definované dvěma dolary na den. V reakci na rostoucí sociální napětí byla v roce 2009 vietnamskou vládou v exportních centrech se zahraničními investory doporučena minimální mzda 38 euro (např. Hanoj, Ho Či Minovo Město).

Obliba outdoorového oblečení u Čechů stoupá. Za sportovní oblečení a vybavení utratili loni lidé v průměru 4 780 Kč. Více za sportovní oblečení / vybavení utráceli lidé s vyšším vzděláním a také lidé mezi 25 a 44 lety. (zdroj: průzkum agentury Ipsos Tambor, 2010)

Kampaň Ušili to na nás!

Kampaň Ušili to na nás! si klade za cíl zlepšovat pracovní i životní podmínky dělníků v rozvojových zemích, kde se šije většina našeho oblečení. Kampaň informuje veřejnost o podmínkách, jež při výrobě spotřebního zboží panují a snaží se tak přimět spotřebitele, aby se začali zajímat o původ svého oblečení a používali svou nákupní sílu cíleně a pozitivně. Kampaň se dále snaží podněcovat veřejnou debatu o problémech spojených s výrobou oblečení a snaží se o změnu přístupu oděvních firem a obchodníků s tímto zbožím. Prosazuje legislativní změny, které by na oděvní firmy kladly větší odpovědnost za původ jimi prodávaného zboží. V neposlední řadě vytváří prostor pro rozšíření nabídky alternativ k běžnému zboží, aby zákazníci, kteří se chtějí chovat odpovědně, měli na výběr a mohli nakupovat i zboží s nezávisle ověřovanou certifikací (např. Fair Wear). Ta garantuje, že při výrobě nebyla porušována lidská práva či použita nucená dětská práce.

tricko.jpg

Věděli jste, že...

... jedny džíny předtím, než se v obchodě dostaly do našich rukou, mohly urazit tisíce kilometrů během výroby a distribuce?

... velká většina oděvů, které se u nás prodají, byla vyrobena v Číně, zatímco v České republice ani ne celá 3 %?

... bangladéšský dělník na nejobyčejnější potravinu – kilogram rýže – vydělává i tři hodiny, zatímco Čech s minimální mzdou ani ne 15 minut?

... na světě je nepřeberné množství značek oblečení, ale jen několik nejmocnějších oděvních řetězců, které mají na trhu důležitější slovo než státy, ve kterých své zboží vyrábí?

... občan České republiky každý rok spotřebuje průměrně 15 kg textilu a průměrný němec dokonce okolo 20 kg?

... existují státy, které jsou téměř úplně závislé na vývozu oděvů?

Tisková konference

22. února 2011, 10:30 hodin, Café Therapy, Školská 30, Praha 1. K dispozici bude celé znění výzkumné zprávy „Výzkum u výrobců outdoorových oděvů ve Vietnamu a Číně“ a celé znění dotazníkovího šetření „Zpráva o společenské odpovědnosti firem v outdoorovém průmyslu v rámci jejich dodavatelského řetězce“.

Zdroj (text i obrázky): www.usilitonanas.cz  

 

 

 

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2019 rgt
lft červenec rgt
Po Út St Čt So Ne
27 1 2 3 4 5 6 7
28 8 9 10 11 12 13 14
29 15 16 17 18 19 20 21
30 22 23 24 25 26 27 28
31 29 30 31        
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

Miloš: Vzali v úvahu i ekologickou zátěž při výrobě a používání...
Nová studie: ekologické zemědělství chrání klima,
Eliska: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, o které město (pozice manažera...
Společnost Country Life přijme manažera e-shopu,
Daniela: Dobrý deň, som študentkou Vysokej školy ekonomickej v Praze a píšem...
Heřmaňák: první částečně bezobalový farmářský trh v Česku oslavil rok,
patricie: skvělá akce, všem doporučuji několik let ... jen: JE TENTO TÝDEN (ne...
Netradiční filmový festival o jídle Země na talíři již příští týden,
Jana: Dobrý den jsem tu nová, chci se zepta máte někdo zkušenost se značkou...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Šárka: Gratulace Karlovi Kalnému za jeho steaky z anguse...potvrzuji,že jsou...
Známe vítěze soutěže Česká biopotravina roku 2018,
nina: Dobrý den. Thymovar je opravdu skvely+ se chci zeptat na nejakou prevenci...
Šance pro včely. Konec syntetickým akaricidům ve včelaření!,
Martina24: Toto sú zaujímavé postrehy...
Studie: ekologické hospodaření snižuje vliv zemědělství na klimatické změny,