Bio-info

Naďa Johanisová je vedoucí programu Lokální, etické a demokratické ekonomiky v Trastu pro ekonomiku a společnost. Naďa dříve pracovala ve výzkumu a v neziskovém sektoru, v letech 1990 až 1996 byla ředitelkou českobudějovického ekologického informačního centra Rosa. Od pobytu v britské Schumacher College v roce 1993 se zajímá o souvislosti mezi ekonomií, ekonomikou a ekologickou krizí a o pozitivní alternativy v této oblasti. Je odbornou asistentkou na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU v Brně, kde přednáší ekologickou ekonomii. Je autorkou knížek Living in the Cracks: A look at rural social enterpriseses in Britain and the Czech Republic (2005) a Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem: výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě i člověku (2008).

Více o filmu "Lokální a globální: O smyslu blízkosti".

Paní Johanisová, co znamená "lokalizovat ekonomiku"?

Ekonomická lokalizace je podpora místně vlastněným podnikům, které užívají místní zdroje trvale udržitelným způsobem, zaměstnávají místní pracovníky za slušnou mzdu a slouží hlavně místním trhům. Lokalizovat ekonomiku je tedy snaha posunovat se v globalizované ekonomice více tímto směrem - de-globalizovat.

Proč bychom se o to měli snažit?

Globalizovaná ekonomika se nám trochu vymkla. Jedna věc je dovážet francouzské červené víno či citróny, které u nás nevypěstujeme. 

Realita je ale taková, že dovážíme z Číny česnek a nakládané houby, brambory se ke škrábání posílají z Neměcka do Itálie a v Anglii, zemi krav, koupíte novozélandské máslo. Taková ekonomika není efektivní, ale naopak velmi neefektivní, protože plýtvá cennými zdroji - třeba leteckým palivem. Kromě toho více lokalizovaná ekonomika znamená více místních pracovních příležitostí a vůbec užší vazby k místu.

Přináší "lokální ekonomika" nějaké konkrétní výhody mně osobně?

Podporujete-li lokální ekonomiku, třeba koupí šatů z místního oděvního družstva, řepného cukru z Polabí či dokonce zavítáte na tržiště pro dýni od místního zemědělce, podporujete místní zaměstnanost a chráníte přírodu. U potravin navíc často získáte potravinu zdravější, chutnější a méně anonymní, nežli bývají ty běžné v supermarketu. Myslím, že zvláště u potravin by kritérium "lokální" či alespoň "české" mělo mít stejnou váhu, jako "bio".

Dělal se v České republice nějaký výzkum, který by výhody lokální ekonomiky potvrdil?

Na naší katedře environmentálních studíí, Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity vzniklo několik diplomek, které mapují například neformální směnu produktů na venkově, roli místních produktů na jihomoravských tržištích, či naopak z opačného konce negativní ekologické a sociální dopady pěstování řezaných květin v zahraničí. Také se množí práce, které se zabývají tak zvaným lokálním multiplikátorem: měří zvýšený místní koloběh peněz díky projektům, jako je například bělokarpatská hostětínská moštárna. 

Kolegyně Eva Fraňková píše o lokalizaci doktorskou práci. V zásadě je ale výzkum ekonomické lokalizace teprve v počátcích.

Co konkrétně může každý z nás udělat, aby se v jeho okolí, regionu spotřebovávalo více místních produktů a služeb?

Může si je cíleně vybírat, jak už jsem zmínila výše. Můžete si také všímat, zda nakupujete v outletu mezinárodního řetězce, nebo v menším obchodě či restauraci, které vlastní místní podnikatel. Je tu větší šance, že místní budou prodávat zboží z méně vzdálených končin, navíc podpoříte místní zaměstnanost a ekonomickou diverzitu. Malé je v tomto případě často milé. Můžete také reagovat, třeba e-mailem na články v mainstreamových mediích na toto téma. Redaktoři pochopí, že Vás podpora lokálního zboží zajímá. V neposlední řadě se můžete zajímat, co dělá Váš obecní úřad pro podporu například "jídla zblízka" a vůbec pro místní podnikatele, či snažit se zabránit stavbě nových hypermarketových  řetězců, které ekonomickou lokalizaci ničí. Je toho asi ještě víc..co třeba založit vlastní místní měnu?

Souvisí současný zájem o nákup českých potravin například na farmářských trzích nebo prostřednictvím bedýnek s fenoménem "lokalizace"?

Ano, jsou to vlastně příklady ekonomické lokalizace zdola, tedy snahy lidí vzít do svých rukou ekonomiku "vymknutou z kloubů" a dát jí zase lidské měřítko a rozměr. A přitom si ještě pochutnat. Přímý prodej, ať už na tržnicích, formou bedýnek či třeba prodejem ze dvora je dobrá cesta, jak podpořit nabídku i poptávku v této oblasti. Kupovat místní potraviny či naše biopotraviny přímo od zemědělce, na trhu či v místním obchodě je určitě lepší, nežli nákup v supermarketu, efekt pro místní ekonomiku je daleko větší a farmář dostane větší podíl na zisku.

Moc díky za rozhovor. Za Bio-info otázky pokládal Tom Václavík.