Produkce biopotravin opět v rukou novinářů aneb nová příležitost osvětlit, jak to s biopotravinami doopravdy je

Mladá Fronta Dnes vydala v sobotu dne 4. 6.2011 dříve zde diskutovaný článek „Bez chemie, ale s parazity.   

Bio nerovná se zdravé“, který nabízí čtenáři naprosto zkreslený, z kontextu vytržený, pohled na biopotraviny, kde názor autora bez jakýchkoliv znalostí pravidel zemědělské prvovýroby zastrašuje konzumenty nákazou a parazity, dokonce smrtí po konzumaci biopotravin. Nepravdivé informace z tohoto článku vyplývající bychom Vám nyní rádi osvětlili a uvedli na pravou míru.

Nejenže autor směšuje pojem bio a zdravá výživa, ale především nesouvisle komponuje různé informace, které manipulují pohled na produkci biopotravin. Z odborného hlediska jsou však tyto informace zcela nepravdivé, jako je především názor, že konvenční potraviny jsou bezpečné a zcela sterilní, kdežto biopotraviny jsou rizikové a nakažené mikroorganismy či parazity.

Jak se vlastně užívají statková hnojiva?

Úryvek z článku: „U obecně chutnějších biopotravin bez chemie je totiž rizikem právě přirozená cesta výroby. Jídlo může nakazit zvířecí hnůj. Navíc můžeme sníst plísně a parazity, které v průmyslových potravinách hubí chemie. “

V ekologické produkci i v konvenční produkci se samozřejmě mohou používat statková hnojiva. Chlévský hnůj je směs výkalů, steliva se zbytky krmiva, která prochází procesem zrání, kdy dochází díky působení vysokých teplot k hygienizaci od škodlivých patogenů. Hnojí se však do půdy, takže do pomyslného kontaktu hnoje s rostlinou dochází jen přeskořeny. Hnojení zeleniny tekutými statkovými hnojivy na list se nepoužívá, neboť by stejně nebylo účinné. Organický dusík, aby byl pro rostlinu využitelný, se musí nejprve v půdě mineralizovat na formy přijatelné pro rostliny. Navíc by hnojení na plody bylo v ČR porušením zákona o hnojivech, neboť se musí tekutá statková hnojiva zapravovat do půdy do 24 hodin.

Kořenová zelenina je plodina druhé trati – tzn. nehnojí se hnojem přímo k ní, ale k předplodině. Nikde v Evropě nesmí zemědělci používat na konzumní části plodin plody žádná hygienicky riziková hnojiva. Správné používání statkových hnojiv v souladu s předpisy kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v rámci svých standardních kontrol i úředních kontrol ekologického zemědělství. Podle sdělení ÚKZÚZ se státní inspektoři s rizikovým používáním statkových hnojiv ekozemědělci nesetkali. Navíc jekaždý ekozemědělec ještě jednou ročně kontrolován privátní certifikační organizací, která má pověření Ministerstva zemědělství.

Biopotraviny plné plísní, vskutku obehraná písnička

Kontrola ekologického zemědělství se zaměřuje i na kvalitu krmiv a bioproduktů mj. s ohledem na kontaminaci mykotoxiny. Úřední kontrolou nebyla zjištěna kontaminovaná krmiva nebo rostlinné bioprodukty. Bezpečnost biopotravin s ohledem na kontaminaci mykotoxiny mj. zkoumala Vysoká škola chemicko- technologická v Praze a došla i v rámci mezinárodních výzkumných projektů k závěru, že ekologický způsob pěstování nezvyšuje kontaminaci mykotoxiny. Tvrzení, že jsou biopotraviny zdrojem mykotoxinů, se vždy opíralo o úvahu, že se v ekozemědělství nesmí používat fungicidy , tudíž „logicky“ musí bioprodukty plísně a jejich metabolity – mykotoxiny obsahovat. Absenci fungicidů však kompenzuje mj. nepoužívání minerálních dusíkatých hnojiv, což vede k tomu, že plodiny v ekologickém zemědělství jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami. Toto uvedení na pravou míru však již médii nikdy přejato nebylo.

K tomu nám sdělila prof. Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze: „VŠCHT dlouhodobě sleduje mykotoxiny v bioprodukci. Ve spolupráci s ČZU, Výzkumnýmústavem Kroměříž, Výzkumným ústavem pícninářským v Troubsku či VÚRV Praha, výzkumnými subjekty, které při polních experimentech zajišťují striktní dodržování podmínek ekologického zemědělství, jsme opakovaně prokázali, že mýty o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné. Naopak, aplikace některých fungicidů ze skupiny strobilurinumohou vest ke zvýšení produkce toxických sekundárních metabolitu v důsledku chemického stresu, kterému je plíseň při postřiku vystavena.

Jiří Ruprich ve svém příspěvku v MF Dnes též hovoří o "zvýšených obsazích jedu" v bio plodinách,které nejsou pesticidy chráněny proti škůdcům. S tímto tvrzením nemohu souhlasit. Jde o další z mýtů, který se často selektivně opírá o studie, které nebyly víceleté a podložené dobrou statistikou. Furanokumariny obsažené v celeru (o něm je v příspěvku zmínka) jsou, stejně jako další řada rostlinných sekundárních metabolitu (např. solanin z brambor), toxické, ale zdraví člověka při přiměřené konzumaci běžných odrůd poškodit nemohou (alespoň v současné době takové důkazy nejsou k dispozici). Navíc naše experimenty s celerem, realizované v rámci mezinárodni spolupráce, ukázaly pravý opak. Při napadení skladovaného celere plísněmi (t.j. skladištní chorobou) výrazně vzrostly hladiny furanokumarinuu konvenčního produktu na rozdíl od varianty vypěstované organicky.“

Parazitická kontaminace není problémem ekozemědělství

Co se týče parazitů, člověku samozřejmě hrozí určitá rizika, pokud nedodržuje základní hygienické návyky. Může onemocnět toxokarózou, tj. napadení škrkavkami, jejichž vajíčka se mohou v prostředí vyskytovat, může onemocnět i toxoplazmózou, kterou například trpí kočky, ale tato rizika nelze dávat do souvislostí s biopotravinami živočišného původu, které jsou uváděny do tržní sítě. To se týká samozřejmě i rizika trichinel, čili svalovce. Státní veterinární dozor totiž kontroluje chovy hospodářských zvířat, veterinární dozor je i na jatkách a prověřuje se i vepřové maso na trichinely, zejména pokud jde o maso divokých prasat, které je uváděno do oběhu. U nás se vyskytl poslední případ onemocnění lidí v roce 1954.

V ekologických chovech je věnována pozornost celé řadě preventivních opatření od správného ošetření pastevního porostu, střídání pastevních areálů, správné hygieny chovného prostředí po pravidelné sledování a odčervování zvířat. Tato opatření jsou stejná u obou systémů hospodaření – ekologického i konvenčního. V případě onemocnění hospodářských zvířat je v EZ dávána přednost šetrnějším, přírodním formám léků, homeopatikům apod. Pokud je ale nezbytné použít pro léčbu rasantnější preparát např.antibiotika, pak ho veterinární lékař předepíše a použije, protože zdraví zvířat a kvalita živočišné produkce jsou prioritní. Prodlužuje se pak ochranná lhůta na použití produktů z léčeného zvířete oproti běžným chovům až na dvojnásobně dlouhou dobu, po kterou nemůže být produkt použit pro lidskou výživu.Celý systém ekologického chovu hospodářských zvířat však směřuje k tomu, aby riziko onemocnění bylo co nejvíce minimalizováno.

Další krok vede přes zpracování živočišných produktů, kdy veškeré živočišné produkty určené pro lidskou spotřebu podléhají státnímu kontrolnímu veterinárnímu systému včetně veterinární prohlídky poražených zvířat a masa, systému HACCP ve zpracovnách asystému rychlého varování v rámci EU o výskytu nežádoucích skutečností.

Pozornost je třeba také věnovat kuchyňské úpravě surovin. Známým rizikem jsou živočišné produkty nedostatečně tepelně upravené, ať už jsou bio nebo konvenčního původu.Potraviny jak konvenční, tak ekologicky vypěstované jsou biologický materiál, který postupem času prochází rozkladem. Představa, že na konvenčních potravinách se žádné plísně ani paraziti nevyskytují, je mylná.

Hormony v kuřatech - zakázáno již radu let

Stejně scestné je i tvrzení, i když v tomto případě nebylo namířeno proti biopotravinám, je vyvolávání dojmu, že běžné kuřecí maso je plné hormonů a že po jeho konzumaci mohou být ohroženy děti. Tady je třeba konstatovat, že růstové hormony se ve výkrmu hospodářských zvířat nemohou v ČR a to ani v konvenčním zemědělství používat již celá desetiletí. Dokladem je mj. Plán monitoringu cizorodých látek a jeho výsledky. O tom jemožné se přesvědčit v publikacích Státní veterinární správy.

Ekologická zemědělská prvovýroba i zpracování biopotravin podléhá přísné kontrole celého zemědělského systému, včetně potravin z dovozu, jako všechny ostatní potraviny dostupnéna našem trhu. Dosavadní prověřování dovezené bioprodukce a součinnost státních dozorových organizací přesvědčily o funkčnosti tohoto systému.

Konference v Praze nedávno potvrdila kvalitu biopotravin

Na téma porovnání kvality konvenčních a bioproduktů dnes již také existuje celá řada studií, jejichž výsledky jsou závislé na výběru hodnocených ukazatelů a samozřejmě na interpretaci výsledků. Problematice kvality a zdravotní prospěšnosti biopotravin se věnuje i celosvětová organizace Organic Food Quality & Health, která ve spolupráci s VŠCHT i naší ČTPEZ pod záštitou Ministerstva zemědělství uspořádala letos vědeckou konferenci 18.- 20.5. v Praze, kde zaznělo mnoho pozitivních vědeckých informací o kvalitě biopotravin.

O co tedy MF DNES šlo?

Jenže fakta MF DNES zřejmě nezajímají. Domníváme se, že redakci deníku šlo jen o to,využít dnes již neaktuální kauzu se španělskými okurkami k diskreditaci ekologického zemědělství a biopotravin, nebo v lepším případě alespoň o nepromyšlenou snahu zaujmout čtenáře v začínající okurkové sezóně.

Každý zdravě myslící čtenář si tedy udělá sám svůj úsudek a nejlépe pomocí svého pocitu,který může vést spíše cestou důvěry v ekologicky (v souladu s přírodou) produkované potraviny než cestou strachu vyvolávajících informací, kterých máme v poslední době plné sdělovací prostředky.

Ing. Jiří Urban, koordinátor ČTPEZ

zpracovala Ing. Markéta Sáblíková podle informací ÚKZÚZ, SVS, VÚRV, VÚZV, VŠCHT a PRO-BIO LIGY
Mezititulky doplnila redakce Biospotrebitel.cz

Další zprávy ke kauze kontaminovaných potravin v Německu a reakce českých médií:

Reakce UKZUZ na článek MF DNES o biopotravinách

Přísné kontroly ekologických zemědělců zajišťují bezpečnost tuzemských biopotravin

Média útočí proti biopotravinám a jejich konzumentům

Biookurky z Country Life nebezpečné bakterie neobsahovaly

Bakteriální nákaza v severním Německu a ekologický způsob produkce zeleniny

Aktuální informace z Německa ohledně okurek podezřelých z kontaminace E. coli

Šéf Country Life odpovídal on-line na dotazy ohledně okurek ze Španělska

Prohlášení ohledně rizikových okurek ze Španělska

 

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2019 rgt
lft červenec rgt
Po Út St Čt So Ne
27 1 2 3 4 5 6 7
28 8 9 10 11 12 13 14
29 15 16 17 18 19 20 21
30 22 23 24 25 26 27 28
31 29 30 31        
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

Miloš: Vzali v úvahu i ekologickou zátěž při výrobě a používání...
Nová studie: ekologické zemědělství chrání klima,
Eliska: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, o které město (pozice manažera...
Společnost Country Life přijme manažera e-shopu,
Daniela: Dobrý deň, som študentkou Vysokej školy ekonomickej v Praze a píšem...
Heřmaňák: první částečně bezobalový farmářský trh v Česku oslavil rok,
patricie: skvělá akce, všem doporučuji několik let ... jen: JE TENTO TÝDEN (ne...
Netradiční filmový festival o jídle Země na talíři již příští týden,
Jana: Dobrý den jsem tu nová, chci se zepta máte někdo zkušenost se značkou...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Šárka: Gratulace Karlovi Kalnému za jeho steaky z anguse...potvrzuji,že jsou...
Známe vítěze soutěže Česká biopotravina roku 2018,
nina: Dobrý den. Thymovar je opravdu skvely+ se chci zeptat na nejakou prevenci...
Šance pro včely. Konec syntetickým akaricidům ve včelaření!,
Martina24: Toto sú zaujímavé postrehy...
Studie: ekologické hospodaření snižuje vliv zemědělství na klimatické změny,