Polské genetické křižovatky

Polské zemědělství se opírá o množství malých rodinných farem, což po léta bylo vnímáno jako slabina.  

Po vstupu do Evropské unie se však tento „hendikep" proměnil v jednu z komparativních výhod a polské potraviny, vysoce kvalitní a relativně levné, dobývají evropské trhy. Zda tomu tak bude i nadále, záleží také na výsledku sporu o využívání geneticky modifikovaných plodin.

Polsko patří v Evropě k tradičním odpůrcům geneticky modifikovaných plodin, což vláda Jaroslava Kaczynského stvrdila i novou legislativou. V roce 2006 přijala zákon o krmivech, který měl od srpna 2008 zakázat dovoz, výrobu a používání geneticky modifikovaných krmiv. Téhož roku schválila také stanovisko, podle kterého má Polsko trvale směřovat k tomu, aby se stalo zemí bez geneticky modifikovaných organismů (GMO). Návrh nového zákona o GMO z února 2007 předpokládal zpřísnění kontrolních mechanismů, včetně například zvýšení zastoupení vědců-ekologů v Komisi pro GMO, která je poradním orgánem ministra životního prostředí.

S novou, liberálnější vládou však začínají přicházet změny. Prvním závažným krokem je novela zákona o krmivech, podle které byl zákaz geneticky modifikovaných krmiv odsunut až na začátek roku 2013.

Spor o krmiva

Polský zákon z roku 2001, který vychází z legislativy Evropské unie, použití GMO umožňuje pouze v případě, pokud to povolí ministr životního prostředí, čemuž musí předcházet posouzení vlivů na životní prostředí. Zmíněný zákon o krmivech sahá nad tento rámec, protože použití GMO zcela zakazuje.

Vláda Donalda Tuska přišla s návrhem tento zákaz odsunout až na začátek roku 2012 (zemědělský výbor Sejmu pak přidal k odkladu ještě o rok více). Vycházela přitom z doporučení Komory pro krmiva, Svazu výrobců krmných směsí a Potravinářské hospodářské rady, které varují před významným zvýšením cen masa a nedostatkem krmiv s vysokým obsahem bílkovin (především z geneticky modifikované sóji), pokud by byl zákaz skutečně zaveden.

Polský trh s vysokobílkovinnými krmivy ovládá několik distribučních firem, které jsou ekonomicky svázány se světovými
biotechnologickými koncerny. Zdejší živočišná výroba tak zcela závisí na dovozu zhruba dvou milionů tun geneticky modifikované sóji.

Spor kolem zákona o krmivech odhalil paradoxní situaci. Dvouletý odklad platnosti zákazu měl poskytnout distributorům čas na přípravu. Nejenže k tomu nedošlo, krmivářská lobby nyní navíc prosadila další odklad, přičemž se odvolávala na předpověď (či spíše hrozbu), kterou má díky svému postavení na trhu sama schopnost naplnit.

Sejm navrhovanou změnu zákona až nečekaně hladce schválil - nyní ji ještě musí potvrdit Senát a prezident. První legislativní bitvu tedy biotechnologická lobby hladce vyhrála.

Názorně se tak ukázal jeden z hlavních problémů, které masové používání GMO přináší - vede k monopolizaci trhu, a vlády se pak stávají bezmocnými vůči požadavkům nadnárodních koncernů.

Kampaň proti GMO

Největším odpůrcem genetických modifikací v zemědělství je koalice Polsko bez GMO. Nejaktivnější roli v ní hraje vedle polských Greenpeace nadace ICPPC (Mezinárodní koalice pro ochranu polského venkova), která vznikla v roce 2000 a usídlila se v podhůří Beskyd, v obci Stryszow. Vedle kampaně proti GMO se věnuje také poradenství pro ekologické zemědělce, vzdělávacím programům a podpoře tradičních řemesel. Jejími řediteli jsou společně Jadwiga Łopatová a sir Julian Rose, anglický zemědělský expert, mezi jiným rovněž bývalý poradce prince Charlese. „Je to fascinující země, spící obr Evropy. V Evropě je to jedna ze zemí, kde je největší šance prosadit úplný zákaz GMO," vysvětluje sir Julian, proč si jako své působiště vybral právě Polsko.

Paní Jadwigu přesvědčily množící se důkazy o škodlivosti GMO pro lidské zdraví. Za varující pokládá také průzkumy, které dokládají nekontrolovatelné šíření GMO v životním prostředí, což znamená obrovské riziko pro ekosystémy i tragické důsledky například pro ekologicky hospodařící rolníky. Kvůli znečištění svých polí geneticky modifikovanými organismy totiž mohou přijít o atesty, aniž by to mohli jakkoliv ovlivnit. Ještě lépe jsou zdokumentované negativní ekonomické dopady především na malé zemědělské podniky a rodinné farmy. Navíc GMO nepřispívají k omezení pesticidů, jak slibují výrobci. Naopak. Komerčně nejvýznamnější geneticky modifikované plodiny jsou ty, které velmi dobře odolávají pesticidům. Zemědělec může tedy postřiky používat ještě bezstarostněji - upravené plodiny by totiž měly být tím jediným, co aplikaci pesticidů přežije. GMO ale také vyvolávají i etické problémy kvůli manipulaci s živými organismy.

Koalice Polsko bez GMO má již na svém účtu řadu významných úspěchů. Například v letech 2004-2006 postupně dosáhla toho, že se nakonec všech šestnáct polských vojvodství vyhlásilo za „zónu bez GMO". Tato deklarace nemá sice oporu v polské legislativě, jde však o významný politický čin a silný argument ve veřejné diskusi.

Nyní se koalice snaží zabránit odložení zákazu geneticky modifikovaných krmiv. Připouští však možnost udělit v rámci přechodných ustanovení časově omezenou výjimku ze zákona. Současně vládě doporučuje, aby urychleně podnikla kroky k demonopolizaci trhu - například podporou polských pěstitelů geneticky nemodifikovaných odrůd plodin s vysokým obsahem bílkovin nebo investicí do přístavů a jejich vybavení. To by umožnilo dovážet nemodifikovanou sóju přímo od jejích producentů, nikoliv přes distribuční firmy ovládané biotechnologickými koncerny.


Nečekaný spojenec

Významnou podporu získala kampaň proti GMO ze strany, odkud to příliš mnoho lidí neočekávalo - a sice od polské katolické církve. Lidé v koalici si vždy uvědomovali, jaký má církev vliv na polské veřejné mínění. Dvakrát se jim podařilo zorganizovat významné konference v místech, které mají pro Poláky zvláštní náboženský význam. Jde o města Częstochowa a Jasna Góra. Konferenci v Jasné Góře podpořil dopisem biskup Jan Styrna, který spravuje úřad zvaný „národní duchovní pastýř rolníků". V listu vyjadřuje názor, že na současné úrovni poznání je využívání GMO neetické.

Tento názor koresponduje se stanoviskem Vatikánu, který nedávno genetické manipulace umístil na seznam nových smrtelných hříchů, jež charakterizují současnou epochu (spolu se znečišťováním životního prostředí, přehnaným hromaděním bohatství či ožebračováním bližních). Z křesťanských hnutí pak s koalicí aktivně spolupracuje zejména Ekologické hnutí svatého Františka z Assisi.

Bez Evropy to nejde

Legislativa Evropské unie, kterou Polsko musí respektovat, použití GMO připouští. Názory členských států se však značně liší - některé mají vůči GMO negativní postoj (Rakousko, Německo), jiné je podporují (například Španělsko). Podle stanoviska Evropské komise však nemá žádná z členských zemí právo vydat obecný zákaz GM produktů; zakázat lze pouze jednotlivý produkt nebo odrůdu, jsou-li pro to vědecky podložené důvody. Obecný zákaz se však považuje za neregulérní překážku volnému obchodu. Komise upozornila Polsko, že v případě zavedení zákazu GM krmiv by s ním mohla zahájit řízení o porušení evropské legislativy. Stanovisko Komise nepochybně mělo na polské zákonodárce silný vliv, a to přesto, že odsunutí zákazu problém s EU neřeší, ale jen odkládá.

Evropská komise je v obtížném postavení. Na jedné straně je veřejné mínění ve většině zemí silně proti GMO, na druhé čelí EU silnému tlaku Spojených států amerických, kterým naopak evropská legislativa připadá příliš restriktivní. USA dokonce požadují (zatím neúspěšně), aby geneticky modifikované plodiny schválené v USA automaticky získaly atest i pro EU - evropské země by tak prakticky ztratily jakoukoliv šanci se přívalu amerických GM produktů a odrůd bránit.

Názorová nejednotnost členských zemí vedla polské anti-GMO hnutí k tomu, aby se stalo součástí celoevropské kampaně, a tak přispělo k diskusi na podstatně širší platformě. Což znamená i šanci ovlivnit debaty v Evropském parlamentu, které se pak odrážejí v zákonech závazných pro všechny členské státy. Evropské hnutí chce nyní v zemích unie prosadit desetileté moratorium na použití GMO. Polští aktivisté však mají ještě vyšší ambice. Sir Julian Rose k tomu říká: „Trvalý zákaz považuji za mnohem lepší než moratorium, které je časově omezené. Polsko je přitom jednou ze zemí, kde je to podle mého názoru možné prosadit."

Zatímco česká vláda se staví ke genetickým modifikacím spíše benevolentně, ekologické organizace se čile zapojují do anti-GMO hnutí. Jedním ze symbolů polské kampaně se stala výstražná tabule, kterou polští aktivisté vyfotografovali u pole s geneticky modifikovanou kukuřicí na česko-polské hranici poblíž Karviné. Zkřížené lebky a hnáty se symbolem biologického nebezpečí varují před rizikem vzniku rakoviny. Čile však spolupracují i zemědělci: některé polské zemědělské podniky prý v Česku nakupují a tajně dovážejí GM osivo, které pro použití v Polsku není povoleno.

Bude bez GMO hlad?

Biologickým koncernům prosazujícím GMO nelze upřít jedno - mají dokonalý PR. Husarským kouskem byl způsob, jakým poměrně nedávno světová média informovala o společné studii OECD a FAO zaměřené na zdražování potravin. Viděli jsme to v televizních novinách: FAO nesouhlasí s biopalivy a podporuje GMO. Ale je to opravdu tak?

Diskuse o biopalivech přesahuje rozsah tohoto článku. (Mimochodem, předseda polských Zelených Dariusz Szwed tvrdí, že bychom měli používat přesnější a zároveň hodnotově neutrální výraz agropaliva. Předpona bio totiž implikuje, že se jedná o něco ze své podstaty pozitivního.) Stojí však za připomenutí, že nejproblematičtější skupinou biopaliv ve světovém měřítku jsou takzvaná biopaliva první generace, vyráběná z obilovin a mimo jiné také... z geneticky modifikované kukuřice.

Přečtete-li si však studii FAO a OECD, najdete o GMO pouze jedinou zmínku v odstavci o dlouhodobých perspektivách, která říká, že „geneticky modifikované organismy (GMO) také nabízejí potenciál, který by mohl být dále zkoumán". V krátkodobém a střednědobém výhledu jdou však doporučení FAO/OECD jiným směrem: mluví o potřebě podpory zemědělského sektoru v rozvojových zemích, vzdělávání, rozvoji infrastruktury, diverzifikaci ekonomiky, lepším definování a ochraně vlastnických práv. Součástí politiky FAO je také podpora především malých rodinných farem, což odporuje zavádění GMO, které na ně mají devastujícími dopady.

Kterým směrem?

V konfliktu o GMO se střetávají dvě vize budoucího zemědělství. Jedna je založená na malých a středních podnicích, pečujících o krajinu, které budou produkovat patrně ne nejlevnější, ale zato kvalitní a bezpečné potraviny. Druhá vize se opírá o průmyslové zemědělství, které využívá chemické postřiky, umělá hnojiva a sází geneticky modifikované plodiny. Směřuje k jedinému cíli - maximalizaci zisků nadnárodních korporací. První střet těchto dvou vizí za vlády Donalda Tuska dopadl ve prospěch biotechnologické lobby. Další konflikty však stojí za dveřmi - chystají se změny v zákoně o osivech a nový zákon o GMO. Nejde však jen o zákony, ale hlavně o přízeň konzumentů, a zde GMO zatím jasně prohrávají.

Polsko má ještě šanci si zvolit, jakou vizi si vybere. Pokračování příběhu o GMO v této zemi proto určitě stojí za pozornost.

Autor: Vlastimil Karlík, převzato z časopisu Sedmá generace 4/2008, www.sedmagenerace.cz

 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Dáváte přednost nákupu biopotravin ve specializovaných prodejnách nebo v supermarketu?

 Kalendář akcí

lft 2017 rgt
lft říjen rgt
Po Út St Čt So Ne
39             1
40 2 3 4 5 6 7 8
41 9 10 11 12 13 14 15
42 16 17 18 19 20 21 22
43 23 24 25 26 27 28 29
44 30 31          
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

Vlastimil: Chci objednat husu asi 4-5 kg na Svatého Martina. Jak ji mohu objednat?...
Je libo domácí svatomartinskou husu nebo kachnu?,
Roman: druhým rokem dělám právě prevenci ohledně varroa. A to tím že vždy...
Šance pro včely. Konec syntetickým akaricidům ve včelaření!,
Monika: Dobrý den,krásně jste to shrnul,sepsal.Ani nevím kdy jsem prvně vyprala...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
David: Dobrý den přátelé, chtěl bych poprosit VÁS Odpovědět na několik...
Jak výživa zvířat ovlivní chuť a kvalitu produktu?,
marie: Mám k tomuto dotaz:jsem na biofarmě v horách,v zimě krmeny krávy pouze...
Jak výživa zvířat ovlivní chuť a kvalitu produktu?,
jana: Pokud tam není napsáno co ta značka znamená, dá se to dohledat na webu....
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Lenka: Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku k...
Jak vybíráte zdravou výživu a bioprodukty,
Lenka: Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku k...
Jak vybíráte zdravou výživu a bioprodukty,