Next studio z Brna nabízí udržitelnou architekturu

Next_studio1120.jpg Budovy v EU jsou zodpovědné za produkci 30% emisí a spotřebu až 40% energie. Abychom dokázali v budoucnu snížit emise skleníkových plynů a splnit tak cíle klimatické dohody, musíme se zamyslet nad tím, jak stavíme naše domy.  

V architektuře a stavebnictví se prosazuje několik trendů, které se odvolávají na udržitelnou budoucnost. Který z nich je správný? Jsou to pasivní domy, certifikace typu BREEAM nebo LEED, zelené střechy, modrozelená infrastruktura nebo tzv. cirkulární stavby?

Next_studio.jpgProto, abychom správně vybrali ideální postup, je důležité pochopit kontext. Donedávna platilo, že nejdůležitější je spotřeba tepla a elektrické energie. Budovy mají většinou dlouhý životní cyklus, a proto se musíme soustředit na snížení tzv. provozní energie, jejíž produkce má negativní dopad na životní prostředí. (pozn. Náš energetický mix je poměrně špinavý, hlavně kvůli závislosti na fosilních palivech.)

Pokud tedy snížíme na minimum tyto energie, snížíme také emise spojené s její produkcí. To je základní myšlenka pasivních nebo tzv. nulových domů. Jedná se o poměrně dostupnou technologii, která sice znamená mírné navýšení vstupní investice, ale zároveň dramaticky snižuje provozní náklady budovy.

V případě úsporných budov nemusí hlavní část spotřeby energií a emisí souviset s provozem, ale naopak se stavbou, opravami příp. demolicí budovy.

Pro snižování vstupní (primární) energie a emisí spojených s produkcí materiálů pro stavbu se dá využít tzv. LCA (Life Cycle Analysis, neboli Analýza životního cyklu). Tato metoda nám pomůže zvolit materiály, které mají například nižší uhlíkovou stopu. Tím můžeme výrazně snížit emise spojené s celou stavbou.

Pokud se ve velké míře využívají kompozitní materiály, lze je po konci životnosti jen velmi těžce recyklovat, takže vzniká velké množství stavebního odpadu.

Při návrhu je proto velmi důležité volit materiály, které mají nízkou uhlíkovou stopu, nejsou energeticky náročné na výrobu a dají se po konci životnosti znovu využít. Na takové stavby se už nedíváme jako na potenciální odpad ale jako na zásobárnu materiálů, tzv. materiálové banky.

Next_studio1.jpgPokud tedy máme úspornou budovu navrženou z kvalitních materiálů, pravděpodobně se nám podařilo zásadně snížit její dopad na životní prostředí, a to jak z výstavby a provozu, tak i z případné demolice.

Globální klimatická změna je způsobena lidskou činností a nadměrnou produkcí tzv. skleníkových plynů. Snižování (neboli mitigace) je proto zásadní pro splnění národních i evropských klimatických cílů. Bohužel klimatická změna už probíhá a její aktuální dopady ve formě sucha, vln veder nebo extrémních srážek se už několik let setkáváme také u nás. Proto se musíme mimo snižování emisí soustředit také na přizpůsobení (tzv. adaptaci) změně klimatu.

Proto je potřeba pro budovy navrhnout opatření, která omezí negativní dopady extrémů, jako jsou sucha, vlny veder nebo přívalové srážky. V tomto případě se jedná o kombinaci technických a přírodních opatření, jako jsou zelené střechy, zelené fasády nebo vodní plochy.

Nedá se tedy říct, že by pro udržitelné budovy byl jeden správný a univerzální přístup. Vždycky bude záležet na kontextu a možnostech investora. Nicméně máme k dispozici celou řadu možností, jak stavět chytře a s ohledem na životní prostředí.

 NEXT STUDIO je malé architektonické studio z Brna, které se dlouhodobě specializuje na spojení architektury s udržitelností. Zakladatel firmy, Vojtěch Lekeš, studoval architekturu v Praze a následně ve švédském Göteborgu. Po studiích pracoval pro jednu z největších arch. společností a věnoval se návrhům udržitelných městských čtvrtí ve Švédsku, Finsku a v Číně. Po návratu do ČR spolupracoval s Akademií věd na tzv. Adaptačních strategiích a založil neziskovou organizaci NEXT Institute, která má za cíl zjednodušovat a demokratizovat udržitelnost. NEXT STUDIO je zaměřeno na architektonické projekty udržitelných budov a veřejných prostranství a pracuje jak pro města, tak pro soukromé klienty. V současnosti pracuje na systému udržitelného odvodnění pro síť hypermarketů nebo např. na projektu uhlíkově neutrální průmyslové haly.

Více informací se můžete dozvědět na webu společnosti: next-studio.eu  

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2020 rgt
lft listopad rgt
Po Út St Čt So Ne
44             1
45 2 3 4 5 6 7 8
46 9 10 11 12 13 14 15
47 16 17 18 19 20 21 22
48 23 24 25 26 27 28 29
49 30            
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

františek: jen jsem se nikde nedočetl jak chtějí výpadek vajec z klecového chovu...
Klecovým chovům odzvonilo,
Hynek: Jako zákazníkovi Vodafonu se mi to líbí, že se snaží jít energii...
Vodafone se připojil k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje,
Tom Václavík: Dobrý den, Patricie, články zveřejňuji, jakmile je dostanu.
Měsíc v klecd Poslaneckou sněmovnou, lidé se zavřou se sochami slepic,
patricie: tradiční bolístka tohoto webu, patnáctého se dozvídáme, co bude...
Měsíc v klecd Poslaneckou sněmovnou, lidé se zavřou se sochami slepic,
Tom Václavík: Dobrý den, koupíte zde: https://www.organictime.cz/
Novinka - Opalovací péče lavera,
petr: farmáři se vracejí na trh,jen Zlín zatím nic. údajně musí proběhnout...
Farmáři se vracejí na trhy,
Petr Haimann: Jetli je to všechno tak, jak je napsáno, tak je to bezvadné. Mám totiž...
Novinka - Opalovací péče lavera,
Jiri: Souhlasím, že monokultury by měly být věc minulostí. Na druhou stranu...
Co mají pořád všichni s tou pšenicí?,