Negativní dopady "fast fashion"

fast_fashion_redress_hong_kong_110.jpg Fast fashion, neboli zrychlená móda, vyrostla ze snahy mezinárodních módních značek vymámit z nasyceného trhu s oblečením větší poptávku. Jinými slovy, chtějí více Vašich peněz.   

Fast Fashion

Fast fashion si klade za cíl dostat modely z high-end módních mol co nejrychleji přímo do obchodů. Její prvopočátky sahají až do osmdesátých let a dnes jej už používají v konvenční textilní výrobě úplně všichni.

Vyrábí se v menších množstvích, neustále se dopravují novinky do obchodů v celkovém objemu větším, než kdy jindy. Informační systémy vyhodnocují prodeje v pobočkách po celém světě a dodavatelský řetězec je schopen rychle vyrobit a dodat ty nejoblíbenější modely přímo do centra zájmu - jestli je to v Rio de Janeiro nebo Stockholmu nehraje žádnou roli. Dříve trvalo půl roku, než se nová kolekce dostala z výroby na pulty obchodů. Dnes to trvá 3 týdny.

Řízení je globální, extrémně rychlé a pružné. A nutno dodat, že výrobky i extrémně levné. Oblečení je snad jediný výdaj, na který domácnostem náklady klesly. V roce 1997 si průměrná Britka pořídila 19 kusů oblečení za rok, v roce 2007 už 34.

fast_and_slow_fashion_collection.jpg

Tradiční čtyři módní kolekce za rok se proměnily uvádění nových kolekcí co pár týdnů. Zákazník je neustále zlákáván na novinky, jejichž zásoby jsou nižší než v původním modelu. Prodeje rostou. (zdroj grafiky: The Guardian)

"Fast fashion těží z obrovského počtu mladých lidí, pro které se odpoledne strávené v nákupním centru stalo tou nejlepší zábavou. Z naší obsese nad tím, co na sobě nosí známé osobnosti. Z naší povrchnosti, která hodnotu člověka staví častokrát na zevnějšku místo jeho charakteru...," říká Jana Růžičková z AMWA Organic. 

Za pakatel!

Důležitým faktorem v modelu fast fashion je cena. Musí být co nejnižší, aby si častější nakupování mohlo dovolit co nejvíc lidí. Nekvalitní látky, levná pracovní síla v Asii, Africe a Jižní Americe a ubohá konstrukce oděvu umožňují držet ceny extrémně nízko, takže si týdenní kolečko nákupů po obchodních centrech může dovolit většina. A... ono to funguje.

fast_fashion.jpg

zdroj: AMWA Organic

Opravdu?

Extrémně levná masová výroba si však svou opravdovou cenu vybírá. Objem výroby polyesterových textilních vláken (energeticky náročný a nebezpečný proces) neustále roste. Umělá vlákna získávaná derivátů ropy zatlačila přírodní vlákna do pozadí.

Plat dělníků v textilním průmyslu v rozvojových zemích často nestačí ani na základní životní potřeby rodiny. Náklady na zajištění bezpečného pracovního prostředí, léčení úrazů a nemocí z povolání, náhrady pozůstalým po zemřelých, likvidace škod na životním prostředí jsou buď ignorovány nebo přesouvány na místní lidi, kteří nemají šanci se bránit, nebo místní úřady. Stávají se z nich ekonomické externality* a v ceně hotového oblečení nejsou zahrnuty. Koncové ceny kovnenčního textilu jsou tímto podhodnocením pokřiveny.

Marketing

Co naopak v ceně takových výrobků platíte, jsou extrémně vysoké náklady na marketing a prodejní podporu. Marketing je základním faktorem pro úspěch urychleného fast fashion modelu a vždy se Vás snaží dostat k realizaci nákupu co nejdříve od bodu výroby. Výzkumy prokázaly, že 75 % spotřebitelských rozhodnutí při fixaci na poutač jsou rozhodnuta do tří sekund. Modní brandy proto investují obrovské sumy do vytváření takzvaných instant hooks - neboli vizuálních podnětů, které Vás okamžitě "zaháčkují".

fast_fashion_redress_hong_kong.jpg

Téměr 5m vysoká hromada secondhandového oblečení představuje pouhá 3 % z 253 tun oblečení, které denně vyhodí obyvatelé Hong-Kongu. V Británii je to ročně okolo 1,2 milionu tun. (zdroj: ecouterre.com)

Zodpovědná tvář módních značek

Nesouhlas se současným způsobem výroby oblečení a drastickými následky, které zanechává na životech lidí a Zemi, vyvolal nátlak zdola na zodpovědnou výrobu. Některé módní brandy začaly odpovídat. Pro tento nový  trend, kdy se malá část konvenční výroby překlopí do bio či faitrade (či nějaké nižší a méně náročné certifikace zelené produkce) a následně plošně propaguje za účelem získání lepší image a srdcí zodpovědných spotřebitelů se vžil termín whitewashing. Používají se i praktiky greenwashingu, kdy se například regály s oděvy s pouhým 5% podílem biobavlny označí jednoduše "Biobavlna".

Další strategií je zavádění recyklace starších oděvů. Značky nabádají své zákazníky, aby jim přinášeli staré oblečení, ze kterého se pak vyrábí nové. O letitých interních praktikách obchodních domů ničit a vyhazovat neprodané zboží z rychloobrátkových kolekcí - které nyní (konečně!) s velkou slávou dle vlastních tvrzení posílají recyklovat - už však mlčí jako ryba. Tyto informace prosákly díky chybám manažerů na pobočkách, kteří nové a nenošené vrácené zboží znehodnotili (rozumnějme rozstříhli) přímo před zákazníky, kteří se posléze pídili proč. Jaké procento textilu se ve skutečnosti zrecykluje a kolik se vyhodí se však bohužel nikde neuvádí.

Velké módní značky nikdy neudělaly ani o píď navíc ve své nápravě oproti tomu, k čemu byly donuceny silným tlakem z občanské společnosti. Snížily by si tím zisk.

Jen jen naší volbou zda-li budeme podobné praktiky podporovat a chceme-li se podobnými výrobky obklopovat... Opravdové alternativy existují.

Chcete se stát představiteli pomalé módy neboli Slow Fashion? Přidejte se k těm, kteří:

  • se vyhýbají nekvalitní masové produkci
  • vybírají ideálně z nejvyššího stupně udržitelné výroby, bio a fairtrade textilu
  • upřednostňují kvalitní výrobky s nadčasovým designem
  • využívají vlastní kreativitu a vyrábí si sami či různě modifikují (up-cycle)
  • nepotřebný textil posílají k dalšímu využití
  • nakupují celkově méně
  • nezapomínají, že fast fashion není jen o oblečení, ale stejně tak textilu v domácnosti

Šití je v textilní výrobě až posledním krokem, kterému předchází řada dalších procesů. Chcete vědět více? Pokračujte na články srovnávající výrobu konvenční bavlny a biobavlny.

Tento článek vznikl pro připomenutí všech, kteří zemřeli pro vytváření rychloobrátkové jednorázové módy pro fashion konzumenty z celého světa.

fast_fashion_the_shirt_on_your_back.jpg

Kolaps textilního komplexu Rana Plaza v Bangladéši, 24. dubna 2013, přes 1000 mrtvých a 2000 zraněných...

* Externalita je označení pro vnější účinek nějakého ekonomického rozhodnutí, resp. činnosti, tzn. část dopadů činnosti, kterou nese někdo jiný než její původce. Jako externality se označují náklady či výnosy jiných subjektů, za které se neplatí: původce si tyto výnosy (tzv. pozitivní externality) nemůže přivlastnit, příp. tyto náklady (tzv. negativní externality) od něj nelze vymáhat. Zdroj: wikipedia.org

Článek pro Bio-info připravila Jana Růžičková z 

AMWA Organic.

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2019 rgt
lft listopad rgt
Po Út St Čt So Ne
44         1 2 3
45 4 5 6 7 8 9 10
46 11 12 13 14 15 16 17
47 18 19 20 21 22 23 24
48 25 26 27 28 29 30  
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

Tomáš Zeman: Schválně jsem si na ten jejich test pustil. Něco tak stupidního se jen...
Rohlik.cz umí spočítat úsporu času, kilometrů nebo emisí,
Šárka: Paráda, však to ty zplanýrovaný stráně, kde byly monolitické kultury...
Česko #sazibudoucnost. Co člověk – to strom do 5 let,
dyyl: Velmi dobré informace! --- gastromania.cz/chladici-a-mrazici-technika.html
V centru Prahy otevřel obchod Minimum Waste,
dyyl: Mám zájem!
Bělokarpatský biojarmark opět na Ozvěnách Horňácka,
Miloš: Vzali v úvahu i ekologickou zátěž při výrobě a používání...
Nová studie: ekologické zemědělství chrání klima,
Eliska: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, o které město (pozice manažera...
Společnost Country Life přijme manažera e-shopu,
Daniela: Dobrý deň, som študentkou Vysokej školy ekonomickej v Praze a píšem...
Heřmaňák: první částečně bezobalový farmářský trh v Česku oslavil rok,
patricie: skvělá akce, všem doporučuji několik let ... jen: JE TENTO TÝDEN (ne...
Netradiční filmový festival o jídle Země na talíři již příští týden,