Na DDT doplácí ekologičtí zemědělci

DDT_struktura120.png Užívání DDT je sice v České republice zakázáno od roku 1974, zemědělce však tato zátěž ohrožuje dodnes.   

Jeho výskyt v potravinách je důkazem toho, jak mohou dopady kdysi zdánlivě bezpečných řešení negativně ovlivňovat zemědělskou produkci i po desítkách let. A to nezávisle na stávajícím způsobu hospodaření. 

DDT (1,1,1-trichloro-2,2-bis(p-chlorfenyl) ethan, C14H9Cl5) poprvé syntetizoval rakouský chemik Othmar Zeidler  v roce 1874, nicméně jako účinný insekticid se začal využívat až od roku 1939. Sloužil jako přípravek k hubení škodlivého hmyzu v zemědělství a domácnostech, ale především k likvidaci komárů v tropických zemích. Již v roce 1960 však vedly nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí, zejména na volně žijící ptáky, bioakumulace a dlouhodobá toxicita u savců k výraznému omezení jeho používání. V roce 1970 řada evropských zemí zakázala DDT používání úplně. Od roku 1972 se nesmí používat ve Spojených státech, od roku 1986 jako pesticid i v Evropské unii. Dnes je výroba a aplikace DDT zakázána ve většině zemí světa, v řadě afrických a asijských zemí se ovšem stále užívá. 

Přítomnost DDT v půdě

Přestože od zákazu DDT u nás uplynulo více než 40 let, v půdě se s ním i nadále běžně setkáváme. Organochlorové pesticidy, kam DDT spadá, se u nás monitorují dlouhodobě. Ze sledovaného souboru 40 ploch na zemědělské půdě a 5 ploch v chráněných územích jich v roce 2014 téměř polovina nevyhověla požadavkům vyhlášky č. 13/1994 Sb. na obsah organických chlorovaných pesticidů. Nejvyšší koncentrace DDT se nachází v nížinách, tedy tam, kde se kdysi nejčastěji používalo, málo jsou kontaminovány hory a oblasti pokryté lesy. Jelikož je DDT perzistentní látka, může se na území ČR dostávat migrací i z velkých vzdáleností. Rizikové jsou i staré sklady agrochemikálií či skládky nebezpečných odpadů. Zdrojem emisí bývá dovoz surovin a materiálů ze zemí, kde dosud DDT není zakázáno. Ke kontaminaci plodin dochází prostřednictvím povrchové kontaminace, atmosférickou depozicí a příjmem kořeny. Proto jsou DDT a jeho residua detekována především v kořenech. 

DDT a bioprodukce

Ekologické zemědělství se při produkci orientuje na údržbu půdní úrodnosti a životního prostředí, syntetické pesticidy a minerálních rychle rozpustná hnojiva se proto v EZ nepoužívají. Z tohoto principu vychází i nastavení právních předpisů, které jsou zaměřeny zejména na kontrolu procesu hospodaření, ne finální produkce. V evropské legislativě tak dnes neexistují žádné přísnější limity pro výskyt reziduí pesticidů ve finální biopotravině, než jaké platí pro běžné potraviny. Ukazuje se však, že většina spotřebitelů od biopotravin vyžaduje vyšší kvalitu, než je nastavení právního rámce. Od biopotravin očekávají absenci reziduí pesticidů a při jejich záchytu, byť i na hranici detekovatelnosti, dochází  ke snížení důvěry v celý ekologický systém. A to i přesto, že v biopotravinách se při rozborech nachází podstatně méně reziduí pesticidů v řádově nižších koncentracích, než u potravin konvenčních. Logicky proto, že se v EZ chemicko-syntetické pesticidy při pěstování rostlin nepoužívají.

Aby byla pro spotřebitele tato problematika transparentnější, přistoupila Česká republika společně s dalšími evropskými zeměmi k postupu, při němž se jakýkoliv nález přesahující 0,01 mg/kg (se zohledněním nejistoty měření) nepovolené látky v bioprodukci stává podnětem k zahájení šetření a v určitých případech (prokázání viny nebo ve vyšších koncentracích – ještě i pod hladinou MRL) i k   odebrání bio certifikátu. Toto platí i pro nálezy DDT i jeho metabolitů (DDE). Je-li na ekofarmě v rostlinné bioprodukci zachycen výskyt DDT nad 0,01 mg/kg, kontrolní organizace stanovuje nápravné opatření v podobě nařízení čistícího osevního postupu a zařazuje podnik na seznam rizikových subjektů. Pozemky s vysokou koncentrací DDT v půdě mohou být z pěstování plodin pro konzumaci dokonce vyloučeny. Ekozemědělec tak, přestože se prokazatelně na kontaminaci půdy nijak nepodílel, nese za tuto skutečnost nejen ekonomické důsledky, ale také ztrácí dobré jméno.

Obsah DDT v půdě navíc nelze nijak výrazně ovlivnit. Systém zavádění čistících osevních postupů nemá dostatečnou účinnost a prevence tak spočívá spíše v omezení pěstování plodin, které jsou k DDT citlivé (zejm. listová, kořenová zelenina, brambory). Obsahy sledovaných látek v plodinách lze snížit důkladným omytím od zeminy a odstraněním svrchních vrstev (slupek), které by se neměly dále zkrmovat.

Pokud chce zemědělec zjistit, jak na tom jeho půda je, analýza jednoho vzorku půdy na kontaminaci starými zátěžemi ho vyjde zhruba na 2 – 4 tisíce korun, cena za analýzu rostlinné produkce se pohybuje od 4 tisíc do 8 tisíc (i dle rychlosti požadovaného výsledku). Řada ekologických zemědělců si produkci nechává analyzovat nad rámec zákonných povinností. Důvodem jsou dodavatelsko-odběratelské vztahy a snaha předcházet případným komplikacím.

Decertifikační reziduální limit pro bioprodukci

Problematické vnímání reziduí pesticidů v bioprodukci dnes v očích veřejnosti snižuje důvěryhodnost biopotravin. Proto Evropská komise navrhla v  připravované novele evropského nařízení zavést decertifikační reziduální limit. Ten by na základě výsledků chemického rozboru v biopotravinách určoval, co ještě může být certifikovaná bioprodukce a co ne, a to bez ohledu na to, zda zemědělci bylo dokázáno porušení předpisů. Spotřebitelé by si tak mohli být jisti, že pokud biopotravina nějaká rezidua obsahuje, pak pod úrovní 0,01 mg/kg. Většina členských zemí s rozvinutým ekozemědělským sektorem v čele s Německem a Rakouskem však zavedení limitů striktně odmítá. Jejich nejsilnější argument je, že v prostředí masivního zemědělského a průmyslového znečištění nedává smysl zužovat komplexní přínos ekologického zemědělství jen na přítomnost či nepřítomnost konkrétního rezidua v dané potravině. Rizika nezaviněné kontaminace jsou totiž téměř nevyhnutelná. Jsou dána sousedstvím konvenčních ploch i dálkovým přenosem reziduálních látek vodou a vzduchem.

Na příkladu DDT se jasně ukazuje, jak může být ekozemědělec postižen za něco, co při nejlepší vůli nemůže sám ovlivnit. Přesto, že se Česká republika kloní k zavedení limitů, hovoří tento fakt spíše ve prospěch názoru zemí, kde není potravina s označením bio vnímána jen jako marketingový tah, ale jako produkt komplexního systému, který dokáže společnosti nabídnout víc než bio bez reziduí. 

Zdroj: vyšlo v Týdeníku Zemědělec, zpracovala Kateřina Čapounová, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Příspěvky

Na DDT doplácí ekologičtí zemědělci Odpovědět   Eva 15. 04. 2016, 19:15:03
Pokud bude na základě nějakého decertifikačního limitu certifikována biopotravina i v případě porušení pravidel, tak chci vidět, jak přesvědčíte spotřebitele, aby si takovou potravinu kupoval. Argument: "on to postříkal jenom málo", pro mě není dostatečný na to, aby obhájil neobhajitelné. Podívejte se na stránky kontrolní organizace KEZ do prezentace s vyhodnocením rozborů z loňského roku, tj. roku 2015. Pouze 1 vzorek z celého počtu odebraných byl s pozitivním nálezem DDT, což činí 0,95 %. DDT tedy nejspíš nebude zase tak hrozným problémem. Troufám si říci, že daleko větším problémem u zemědělců není samotné pěstování plodin, jako spíš následné skladování,kdy ve většině případů se nachází chlorpyrifos-methyl nebo pirimifos-methyl jako účinné látky vyskytující se v přípravcích na ochranu skladů. A jsme zase u problému samotného - sklad se asi neošetří sám, tak aby tento nález byl považován za nezaviněný. Přesto by měl být dle chystaného decertifikačního limitu nález do hodnoty 0,01 mg/kg v každém případě tolerován. Chytré hlavy v EU se daly dohromady a diskutují, ale mě by zajímalo, jestli se vůbec někdo zeptal spotřebitele, zda chce vůbec takové BIO, jestli si s dražším výrobkem nechce raději koupit i jistotu, že BIOPOTRAVINA je čistá. Výsledky rozborů napovídají, že to stále ještě je možné.
Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2019 rgt
lft srpen rgt
Po Út St Čt So Ne
31       1 2 3 4
32 5 6 7 8 9 10 11
33 12 13 14 15 16 17 18
34 19 20 21 22 23 24 25
35 26 27 28 29 30 31  
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

Miloš: Vzali v úvahu i ekologickou zátěž při výrobě a používání...
Nová studie: ekologické zemědělství chrání klima,
Eliska: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, o které město (pozice manažera...
Společnost Country Life přijme manažera e-shopu,
Daniela: Dobrý deň, som študentkou Vysokej školy ekonomickej v Praze a píšem...
Heřmaňák: první částečně bezobalový farmářský trh v Česku oslavil rok,
patricie: skvělá akce, všem doporučuji několik let ... jen: JE TENTO TÝDEN (ne...
Netradiční filmový festival o jídle Země na talíři již příští týden,
Jana: Dobrý den jsem tu nová, chci se zepta máte někdo zkušenost se značkou...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Šárka: Gratulace Karlovi Kalnému za jeho steaky z anguse...potvrzuji,že jsou...
Známe vítěze soutěže Česká biopotravina roku 2018,
nina: Dobrý den. Thymovar je opravdu skvely+ se chci zeptat na nejakou prevenci...
Šance pro včely. Konec syntetickým akaricidům ve včelaření!,
Martina24: Toto sú zaujímavé postrehy...
Studie: ekologické hospodaření snižuje vliv zemědělství na klimatické změny,