Jsou rodinné farmy v Čechách zázrak?

ekostatek_vlkanec110.jpg V době, kdy naše politická garnitura vzývá k návratu velkovýroben a podpoře velkých agrárních podniků, vyhlásila OSN rok 2014 Rokem rodinných farem. Znamená to pro nás něco?  

Pokusíme-li se zjistit, kolik u nás rodinných farem vůbec je a jaký mají hospodářský význam, ukáže se, že pro českou administrativu pojem rodinná farma prakticky neexistuje. Přesto většině z nás připadá jaksi samozřejmý.

Rodinné farmy očima sedláků

Rok rodinných farem má upozornit na roli, kterou rodinné farmy hrají v rámci světového zemědělství, na jejich nezastupitelný význam pro stabilitu místních ekonomik, potravinovou soběstačnost i životní úroveň ve venkovských oblastech. Produkce potravin, zemědělské dovednosti a tradiční rodinné hodnoty dědící se z generace na generaci, vytváření pracovních míst i pevných sociálních vazeb ve venkovské krajině – to jsou atributy, které po staletí rodiny sedláků zajišťovaly. Na kontinuitě sedláckého stavu bylo postaveno a stále z něj velkou měrou čerpá i evropské zemědělství.

Násilná kolektivizace v padesátých letech přerušila nenávratně kontinuitu po století existujícího selského stavu. To, co komunisti zničili za jedinou dekádu, se nesmazatelně odráží nejen ve vzhledu venkovské krajiny, ale i ve způsobu myšlení zemědělců dodnes. 

Navazovat na zpřetrhanou tradici sedláctví mohou právě novodobé rodinné farmy. „Mnoho lidí v 90. letech nechalo lukrativních zaměstnání, aby se dřeli do úmoru v hlíně, která před kolektivizací patřila jejich předkům. Tahle vazba na půdu a na „grunt“ se pak odráží i v přístupu ke krajině. Sedlák, když si založí rybník, to udělá proto, že ho tam chce mít, ne kvůli tomu, že si dopředu vypočítá ekonomickou rentabilitu. Jasně, že si do něj pak vysadí kapry. Pohonem však není primárně zisk, ale to, že ho tam měl i jeho děda. Navíc, pokud děláte na svém, logicky nedopustíte, abyste nepečovali o půdu. Byli byste sám proti sobě,“ komentuje charakter sedláckého stavu Michal Pospíšil ze Svazu vlastníků půdy. 

Kozodoj_1.JPGRodinné farmy mívají velmi dobrý vztah s okolím, často je navštěvují děti a studenti. 

„Rodinné farmy podnikají s vědomím, že půda, na které hospodaří, má živit i další generaci. Mají větší vazby k venkovské komunitě, protože v ní žijí. Jsou otevřenější k veřejnosti, ať už formou prodeje svých produktů ze dvora či pořádáním různých akcí na farmách“ říká Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství, která u nás sdružuje největší počet soukromých zemědělců.

„Rodinnou farmu nelze snadno definovat jen podle hektarů, obratu nebo způsobu produkce. Existují výborné farmy s pěti hektary, kde kromě hospodáře pracuje celá rodina ve svém volném čase, stejně tak jako sedláci s několika stovkami hektarů, kteří vedle rodiny zaměstnávají na plný úvazek další zaměstnance, prodávají ze dvora, sází stromy a ještě opravují na svých pozemcích boží muka,“ říká Kateřina Nesrstová ze Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO. Za jednu z důležitých charakteristik rodinného farmaření považuje výbornou znalost území, na které hospodaří, péči o okolní krajinu či aktivní zapojení se do veřejného života na vesnici. 

agroturistika_na_farm__ch.jpgNa rodinných farmách můžete ukázat dětem, že jídlo neroste v supermarketu (foto I. Kopicová) 

Ideální rodinná farma by podle všech dotazovaných měla uživit své členy, případně nabídnout práci i dalším lidem v okolí. Měla by mít nejlépe smíšenou produkci a diverzifikovat své nezemědělské činnosti, aby byla co nejlépe zajištěna její ekonomická stabilita. Na půdě, pokud možno vlastní, by měla hospodařit tak, aby hospodářství v dobrém stavu předala svým potomkům. V ideálním případě by měla finalizovat produkci a vyhledávat různé druhy odbytu.

To však ostře kontrastuje s daty, které lze nalézt ve zveřejňovaných statistikách. I přes zhusta využívaný dotační titul podpory mladých zemědělců zemědělská populace u nás stále stárne. Nezvyšuje se ani diverzifikace nezemědělských činností na farmách, jejich podíl spíše klesá. Počet podniků s alespoň jednou nezemědělskou činností byl v roce 2010 pouhých 15,1 % a pouze 299 z nich má faremní zpracování. Smíšená produkce, pro rodinné farmy ideální, kopírující tradiční způsob hospodaření je doménou velkých podniků právnických osob. I když je jasné, že na vlastní půdě vám záleží logicky více než na cizí, pouze 22 % půdy, na které u nás zemědělci hospodaří, jim patří. Z pohledu čerpání dotací jsou ve značné výhodě velké podniky na úkor malých. (Zdroj: Agrocenzus 2010).

Všichni tři zástupci soukromých zemědělců se shodují, že hlavní rozdíl, který rodinné farmy dělí od ostatních, je to, že nevznikají shora, ale zdola, „z gruntu“.  „A navíc, sedlák je svobodný, sám sobě pánem.“ V době, kdy většina českých farem nepřežije bez čerpání dotací a ze zemědělců se často stávají „zaměstnanci státu“ placení za údržbu krajiny, to snad vypadá jako lehce ironické tvrzení. Úplně stejně však na otázku, co pro ně rodinná farma znamená, odpovědělo i více než tři tisíce respondentů evropské ankety uspořádané u příležitosti loňské konference „O roli rodinných farem, jejich klíčových výzvách a prioritách v budoucnu“ v Bruselu. 

Rodinné farmy očima veřejnosti

Pozoruhodně s tímto postojem u nás čím dál víc rezonuje i přístup převážně městské společnosti, která je pro sedláky přirozeným odbytištěm jejich produkce. V žebříčku nejprestižnějších povolání, které pravidelně zpracovává Centrum pro výzkum veřejného mínění, se v roce 1991 umístil sedlák na 21. místě (pro srovnání: povolání ministr na 3. pozici), vloni už ovšem poskočil na 7. (ministr – 24. místo z 26).

Tento postoj má navíc i zcela hmatatelné důsledky: vznik farmářských trhů, obliba bedýnek, stoupající procento prodejů ze dvora i využívání agroturistiky na farmách. Snad nejlepším důkazem obliby farmářské produkce jsou farmářské prodejny. Jejich existence by před deseti lety byla nepředstavitelná, dnes majitelé dvou největších sítí farmářských obchodů, Sklizeno a Náš grunt, potvrzují, že zájem o české potraviny z farem a malých zpracoven stoupá. „Myslím, že hlavním důvodem je to, že jsou potraviny zkrátka chutnější a poctivější než supermarketové,“ míní David Kukla, zakladatel sítě obchodů Sklizeno. „Lidé oceňují, že jsou naše výrobky lokální. V jednotlivých regionech už máme své vyhlášené řezníky, pekaře a sýraře. Lidé chodí za nimi,“ potvrzuje Jiří Málek z Našeho gruntu.

Za zvýšeným zájmem o farmářské produkty může být ukryté znechucení z potravinových skandálů, laciné zahraniční potraviny v řetězcích, diskuze o éčkách a původu potravin, kterou rozpoutala před šesti lety kampaň o biopotravinách… stejně dobře jako hledání jakékoliv autentičnosti v dnešním konzumním světě. A sedláci autentičtí jsou. Synonymem kvalitní české produkce se tak ta farmářská stala téměř přes noc.  Marketéři, kteří deset let propagují společně se státem Klasu, by mohli závidět, přitom investice do její propagace se pohybují průměrně asi 180 mil Kč ročně.

rodinn___statek_Spatny.jpgRodinné farmy navazují na zpřetrhanou tradici sedláctví (ekofarma KOFA, Bílsko), (foto I. Kopicová)

Z pohledu statistik vypadá fenomén rodinných farem téměř neidentifikovatelně. Přesto jsou to právě ony, a obzvláště faremní zpracovatelé, kteří v poslední době vytváří a výrazně zlepšují image českého venkova i českých potravin. Máme-li spoléhat na statistiky, mluvíme o zhruba třech stovkách hospodářství. Je-li tomu tak, stal se u nás zázrak…

Zdroj: připravila Kateřina Čapounová, článek vyšel v týdeníku Zemědělec, redakčně kráceno

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2019 rgt
lft září rgt
Po Út St Čt So Ne
35             1
36 2 3 4 5 6 7 8
37 9 10 11 12 13 14 15
38 16 17 18 19 20 21 22
39 23 24 25 26 27 28 29
40 30            
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

dyyl: Velmi dobré informace! --- gastromania.cz/chladici-a-mrazici-technika.html
V centru Prahy otevřel obchod Minimum Waste,
dyyl: Mám zájem!
Bělokarpatský biojarmark opět na Ozvěnách Horňácka,
Miloš: Vzali v úvahu i ekologickou zátěž při výrobě a používání...
Nová studie: ekologické zemědělství chrání klima,
Eliska: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, o které město (pozice manažera...
Společnost Country Life přijme manažera e-shopu,
Daniela: Dobrý deň, som študentkou Vysokej školy ekonomickej v Praze a píšem...
Heřmaňák: první částečně bezobalový farmářský trh v Česku oslavil rok,
patricie: skvělá akce, všem doporučuji několik let ... jen: JE TENTO TÝDEN (ne...
Netradiční filmový festival o jídle Země na talíři již příští týden,
Jana: Dobrý den jsem tu nová, chci se zepta máte někdo zkušenost se značkou...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Šárka: Gratulace Karlovi Kalnému za jeho steaky z anguse...potvrzuji,že jsou...
Známe vítěze soutěže Česká biopotravina roku 2018,