Je na čase vyhnat krávy ze stájí

cows_in_pasture_1.jpg Ačkoli se již více než rok na tuzemské i evropské scéně bojuje za zastavení poklesu cen mléka o oživení odbytu mlékárenských výrobků, nezaznívají při snahách o nalezení řešení mléčných problémů mnohé údaje, které by mohly ukázat některé možnosti nápravy.  

Efektivita produkce

V prvé řadě by bylo vhodné přiznat si, že podle analýzy DG AGRI nepatří výroba mléka v ČR mezi plně konkurenceschopné obory. Obsáhlejší informace na toto téma přinesl ostatně počátkem roku i odborný týdeník Zemědělec. Stačí tedy jen pár připomínek. První, že z porovnání efektivity produkce mléka v rámci EU vycházejí velmi špatně velké tuzemské (a obecně východoevropské) mléčné farmy  s ustájeným chovem skotu. Naopak takové Irsko patří se svým volným ustájením skotu k nejefektivnějším zemím v EU. Druhá a neméně podstatná připomínka zní, že sama EU je na tom v efektivitě produkce mléka podobně jako USA, ale daleko hůře v porovnání s Austrálií, Novým Zélandem, ale i například s řadou zemí jižní Ameriky.

Kompenzační platby

Konkurence uvnitř EU je v případě mléka také deformována rozdílným typem vyplácení dotací. Zatímco v původní EU-15 jsou platby na podporu produkce směrovány v podstatě komoditně, v nových zemích včetně ČR je systém jednotné platby na plochu. Výsledkem je stav, kdy jsou u nás takzvané kompenzační platby za mléko rozpuštěny v dotacích, které nemají s mlékem nic společného. Velmi zhruba lze říci, že producenti mléka dotují pěstitele pšenice. To je zcela jistě určité znevýhodnění našich mlékařů, avšak na základě dobrovolného rozhodnutí ČR za sociálnědemokratických vlád. Samozřejmě že má jednotná platba na plochu řadu nesporných výhod - kromě jednoduché administrace otevírá širší prostor pro svobodná podnikatelská rozhodnutí jednotlivých farmářů. Ale mléko se v tom prostě ztratilo.

Prodej ze dvora a biomléko

Je zřejmé, že na tuzemském trhu s mlékem musí dojít k podstatné restrukturalizaci, především ve zpracovatelském průmyslu, kde působí příliš mnoho příliš malých a příliš obdobný sortiment výrobků vyrábějících mlékáren. Restrukturalizací ale bude zřejmě muset projít i zemědělská prvovýroba. Pro část farmářů je přitom cestou jednak výroba vlastních mlékárenských  výrobků ze své suroviny a prodej této suroviny a zpracovaných výrobků buď „ze dvora", nebo v rámci místního regionu. Tak lze surovinu lépe zhodnotit a veškerou přidanou hodnotu z procesu zpracování stáhnout do vlastní ekonomiky. Další část farmářů by se měla specializovat na produkci biomléka. Zahraniční, ale i dostupné tuzemské statistiky konstatují, že ceny za biomléko jsou někde o desítky procent, v USA ale třeba o sto procent vyšší než za konvenční mléko. V současné době činí zpracovatelská kapacita na biomléko v ČR 300 000 litrů denně, reálně se ale zpracovává 50 000 litrů, z toho se ale 20 000 litrů dováží. Produkce biomléka se tak může bez problémů zvýšit desetinásobně.

Restrukturalizace stád

Chovatelé dojného skotu se často oprávněně chlubí vysokou užitkovostí svých zvířat. Problém je, že vysoká užitkovost zdaleka ještě neznamená vysokou efektivitu. Vysoké náklady na vysokoprodukční dojnice navíc ještě stoupají díky nákladům na jejich ustájení, přičemž promítnutí těchto nákladů do ceny surového mléka naráží na cenové možnosti zpracovatelů mléka. Samotné zvyšování užitkovosti má navíc při systému mléčných kvót dopad na snižování stavů skotu. Pokud prostě produkuje skot vyšší objem mléka na dojnici, je k nadojení určitého objemu mléka zapotřebí méně zvířat. Staré selské přísloví přitom říká, že zvířata mají být na horách, zatímco hospodářské plodiny v nížinách. Bylo by vhodné se v daleko vyšší míře, než je tomu v současné době, k takovému členění vrátit. Je mnohokráte prokázané, že náklady na produkci litru mléka jsou daleko nižší při pasteveckém způsobu chovu. Pokles cen vykupovaného mléka tak dopadá na chovatele volně se pasoucího skotu v menší míře, než na chov ustájených vysokoprodukčních dojnic. Cestou produkce mléka prostřednictvím skotu chovaného na pastvinách a loukách se vydalo v minulosti právě Irsko, stejný obrázek vidíme ve Švýcarsku či sousedním Rakousku. A jak správně upozorňuje Svaz marginálních oblastí, zvolí do budoucnosti tuto strategii i Německo. Má to totiž svou logiku a pro ČR je to nutnou inspirací. Brzdou takovéto restrukturalizace v ČR budou samozřejmě již využité investice do ustájených chovů, přesto by měla minimálně ta část producentů mléka, která tyto investice neprovedla, vážně uvažovat o vyhnání krav ze stájí. Je to mimochodem v souladu s trendy animal welfare i se selským rozumem.

Dědictví minulosti

Kravy.jpgVyhnání krav ze stájí na volnou pastvu se sebou jistě přinese nemalé problémy, neboť je třeba také změnit plemennou skladbu skotu. Je to však střednědobě lepší možnost, než, jak říkají zemědělci, „kravám uřezat hlavy". Patrně největším problémem ale bude zřejmě změna v myšlení samotných zemědělců. Na přežvýkavce na horách přece jen nejsme tak úplně zvyklí. Snaha předlistopadového režimu využít každou píď použitelné zemědělské půdy pro produkci hospodářských plodin vyústila do stavu, kdy nebylo pro hospodářská zvířata v krajině místo. Masný skot se v ČR prakticky neprodukoval, dojný skot byl nastěhován do stájí a nastaly dostihy ve zvyšování užitkovosti. S rostoucí užitkovostí ale rostly také náklady...A to je v dnešní době, ale podle všeho i v časech budoucích, velký problém. Je proto na čase vyhnat krávy ze stájí.

Petr Havel, pro Svaz soukromých zemědělců a Bio-info

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2019 rgt
lft červenec rgt
Po Út St Čt So Ne
27 1 2 3 4 5 6 7
28 8 9 10 11 12 13 14
29 15 16 17 18 19 20 21
30 22 23 24 25 26 27 28
31 29 30 31        
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

Miloš: Vzali v úvahu i ekologickou zátěž při výrobě a používání...
Nová studie: ekologické zemědělství chrání klima,
Eliska: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, o které město (pozice manažera...
Společnost Country Life přijme manažera e-shopu,
Daniela: Dobrý deň, som študentkou Vysokej školy ekonomickej v Praze a píšem...
Heřmaňák: první částečně bezobalový farmářský trh v Česku oslavil rok,
patricie: skvělá akce, všem doporučuji několik let ... jen: JE TENTO TÝDEN (ne...
Netradiční filmový festival o jídle Země na talíři již příští týden,
Jana: Dobrý den jsem tu nová, chci se zepta máte někdo zkušenost se značkou...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Šárka: Gratulace Karlovi Kalnému za jeho steaky z anguse...potvrzuji,že jsou...
Známe vítěze soutěže Česká biopotravina roku 2018,
nina: Dobrý den. Thymovar je opravdu skvely+ se chci zeptat na nejakou prevenci...
Šance pro včely. Konec syntetickým akaricidům ve včelaření!,
Martina24: Toto sú zaujímavé postrehy...
Studie: ekologické hospodaření snižuje vliv zemědělství na klimatické změny,