Rozhovor Bio-info: Petr Marcinčák

Marcin____k_foto1.jpg Jak to vidí biovinař Petr Marcinčák aneb pohled z praxe na ročník 2010. S jedním z co do plochy ekologicky ohospodařovaných vinic největších vinohradníkem, Petrem Marcinčákem, jsem se sešli po právě doznívajících slavnostech Svatomartinského vína, abychom probrali aspekty letošního, tolik pro vinohradníky obtížného, ale přitom vyzývavého ročníku.  

Pane Marcinčáku, vaše vinařská firma hospodaří na celkem 103 hektarech vinic. Jste tedy největším pěstitelem révy vinné v režimu ekologického vinohradnictví v tuzemsku.

Ano, naše vinice se nacházejí na katastru celkem pěti vinařských obcí Mikulovska. Jsou to Brod nad Dyjí, Dobré Pole, Jevišovka, Novosedly a Nový Přerov. Vinice se zde nacházejí na jedněch z nejteplejších míst v České republice. Hospodařím v těchto viničních tratích – Stará hora, Růžová hora, U božích muk, Nad sklepy, Slunečná, Kamenný vrch a Janův vrch v Novosedlích, Daniel v Dobrém Poli, Brodské stráně v Brodu nad Dyjí, Stará hora v Jevišovce a Langewarte v Novém Přerově. Jak již bylo uvedeno, vinice obhospodařujeme v biorežimu, keře málo zatěžujeme.

Dozvěděl jsem se, že jste také zapojeni  projektu ekologizace vinic jejich ozeleněním. O co přesně jde?

Jde o projekt přeshraniční spolupráce s rakouskými kolegy. Mapujeme výskyt druhového složení fauny a flóry v biologicky obhospodařovaných vinicích a jeho změny v určitém časovém horizontu, kdy současně probíhá osev viničního meziřadí směsí bylin zastoupených v ekosystému blízkých přírodních rezervací. Předběžné výsledky ukazují velmi pestré druhové složení našich vinic.

Pojďme se nyní podívat na letošní vinohradnickou sezónu, která nebyla zdaleka jednoduchá.

Některé vinice dostaly u nás zabrat už v zimě – teploty kolem -23°C na starých vinohradech v dolinách udělaly své. Peronospóry prověřila jednotlivé tratě – zaznamenaly jsme místy i škody na hroznech, které byly obecně lehčí. V rizikových místech tak byl výnos místo kila na hlavu jen zhruba třicet deka. Na hektar to pak v přepočtu vyjde relativně málo, pokud vezmeme u starších vinic v potaz naše větší spony. V nových výsadbách máme již 4 200 keřů na 1 ha. I přes nižší výnos byla kvalita velmi dobrá – surovina byla zdravá a hlavně dobře vyzrálá. Kyseliny jsou v letošních mladých vínech o něco vyšší, což bude chtít větší péči ve sklepě. Převládá kyselina jablečná nad kyselinou vinnou. Vína se zatím jeví jako harmonická (18. 11.-pozn. red.). Problém mohl mít bezesporu ten, kdo měl vyšší násadu – tam kde bylo hroznů hodně, nemuseli úplně optimálně dozrát. Senzorickou úroveň kyselin pak bude možno řešit úpravou hladiny zbytkového cukru, což je asi jediný zásah, co bude možný realizovat u přívlastkových vín. Biologické odbourávání u bílých vín nerealizujeme.

Co byste poznamenal k tolik v médiích diskutované kvalitě ročníku jako takové?

A ke kvalitě ročníku? Nikdy nebrečím. Je toho méně, všem nám bude chybět množství, ať už těm co hrozny nakupují nebo těm co hrozny zpracovávají, je evidentní, že to není jednoduché a ještě to nebude jednoduché. Letošního vína bude méně a pocítíme to ekonomicky. Každý, kdo je schopen dobře pracovat ve sklepě tak připraví vína, která budou v první řadě dobrá, dále pak budou obrazem ročníku.
Co se týče různých hlášek, že víno bude dražší, tak k tomu musím říci, že to není příliš šťastné takto komunikovat. Naše firma má dobře nastavenou cenovou politiku, takže nic takového neplánujeme. Plakat budou možná ti, co vína doslova rozdávají a nemají vytvořenu žádnou zásobu, nebudou mít peníze na rozvoj, na nic. Investice jsme do hroznů museli dát letos všichni a možná že i vyšší než jiné roky. Ukazovat se ale v televizi, že tady to mi zmrzlo, tady to má nějakou chorobu.  Prosím vás, vždyť je to hloupé. Možná, že je to pro některé jediná možnost jak se do médií dostat. Nepochopí, že tím škodí jednak sobě, ale i ostatním kolegům v oboru.

Ale objevovali se informace, že hrozny obtížně dozrávaly, mošty prý byly velice kyselé…

Opět opakuji, letošní ročník nebyl zdaleka tak špatný, jak mohlo zaznívat v médiích. Ani docukřovat jsme nemuseli. V tomto stavu se pak odráží i kvalita viničních tratí. Jeden z rozpoznávacích prvků je i to, že když jsou mrazy, které v dolinách či na rovinatých pozemcích škodí, tak v kvalitní trati ne. Když hodně prší, v kvalitní trati se réva nedusí, hrozny dozrají. Když je naopak hodně sucho, hrozny nezaschnou, ale taktéž dozrají. Kvalitní trať má plně obrážet ročník. Byl kyselý? – tak ve vínech mají být přece kyseliny.
Letošní vína budou svěží, některá z nich budou mít též zajímavý archivační potenciál, který zdaleka nebývá pravidlem. V tuzemsku se obvykle totiž vyrábějí vína, která jdou na trh připravená k okamžité konzumaci. Mohou mít pak pitelnost několik až deset let. Ale u většiny z nich se nedá říci, že by se právě v horizontu 10 let jejich kvalita zvyšovala. Jistě, jsou výjimky, ale těch není mnoho. Není mnoho takových zákazníků, kteří nakoupí řadu lahví od jednoho vína a pak několik let postupně láhve otevírají, aby zjistili, jak se víno vyvíjí.

A co ošetřování vinic - měl jste letos potřebu frekventovanější ochrany?

Dělal jsem 11 ošetření, loni to bylo 10. Letos 8-9 ošetření dělali i kolegové z Integrované produkce, což je prolém, jak to ustát legislativně, protože je zde omezení v počtu ošetření. Z toho 3 ošetření z 11 byla jen síra a vodní sklo, 2 z nich na počátku na jaře a pak 2x vodní sklo na konci sezóny. Mezi tím jsme používali preparáty Mycosin, Alginure či Kocide.

A co limit mědi?

Ani zdaleka jsme nedosáhli na povolenou hranici, protože měď jsme nahradili pomocnou látkou Alginure, což je látka, která dokáže vybudit rostlinu k vlastní obranyschopnosti. Letos tento přípravek byl u nás poprvé, v Německu s ním mají už zajímavé zkušenosti ze dvou sezón. I v případě aplikace mědi jsme dávali spíše menší dávky, což bylo nahrazeno částečně Alginure. Jistě, v jedné trati jsme poněkud zaspali v případě peronospory, pak ještě hrozny špatně kvůli dešťům odkvetly, ale nakonec se nám podařilo asi 50 procent hroznů zachránit. Každopádně se ukázaly odrůdové a lokalitní rozdíly a to značné.
Slabým místem některých lokalit i odrůd se taky staly zelené práce, tam kde nebyly precizně provedeny, vyskočily problémy. Asi měla být některá ošetření razantnější, ale to je každopádně poučení pro příští sezónu.
Zajímavé bylo sledovat situaci v konvenčním vinohradnictví. Byli totiž kolegové, kteří měli zdravé hrozny, ale znám i několik takových, kteří přišli prakticky o veškerou úrodu. Když sečtu všechny nepříznivé faktory, vyjde mi že letošní ročník byl spíše takový komplikovanější. Nakonec to nedopadlo nějakou katastrofou.

Jaké rozdíly byly v případě jednotlivých odrůd?

Asi nejhůře u nás dopadla odrůda Veltlínské zelené. Možná v tom svoji roli hraje ale i také fakt problematického souseda – jeden rok nestříkal, protože neměl postřikovač, druhý rok to nějak nestihl atd. Takoví sousedé nebyli ale i jinde vzácností – vím o některých, kteří pak v průběhu sezóny ochranu už zcela vzdali, což je samozřejmě následně rizikem pro okolí. 
Ale jsem životní optimista, takže to beru tak, že i takový ročník k vinaření patří a samozřejmě ukáže mnohé.

Jak hodnotíte zpětně své rozhodnutí stát se biovinařem?

Období je těžké. Tři poslední ročníky byly z hlediska počasí a tím pádem i tlaku houbových chorob extrémní. Jsme v jakémsi „vzduchoprázdnu“, zejména co se týče výživy – vzhledem k podmínkám pro ekologickou produkci máme zakázáno umělé hnojení a přestože révě pomáháme přídavkem vlastního ekologického vermikompostu, půda není ještě v takovém stavu,  jak by měla  být. Také ozelenění speciálně vytvořenou směsí bylin je na počátku  takže se to místy projevuje na výnosu a vitalitě a réva si zatím pomalu zvyká na přirozený přísun živin. Je to ale správná cesta.
V celku si každopádně myslím, že u nás nemá smysl dělat víno ale i potraviny obecně jinak, než ekologicky,  s vyšší přidanou hodnotou, vyšší prodejností, vyšší hrdostí, že to dělám čistě v souladu s přírodou. Že si beru z půdy s rozumem co potřebuji a umožním ve vinici život i dalším druhům. Zachování pestrosti a rozmanitosti druhů je pro nás samotné důležitější, než si sami umíme představit. Někteří se tomu brání – necítí to vnitřně.

Ano, některé argumenty jdoucí proti bioprodukci jsou často iracionální…

Jsou tu také samozřejmě tlaky od firem prodávající agrochemikálie. Jsou to často velmi vlivní lidé, kteří mají vliv na chod státních úřadu, vliv na lobbisty. My biovinaři se však musíme vůči tomuto vymezit.
Naše aktivity kolem ekologického zemědělství se ukázaly jako prospěšné – mimo jiné letošní ročník konference VINO ENVI, jejíž jsem duchovním otcem,  se ukázal být doposud nejsilněji a plně obsazen účastníky. Je dobře, že naše tématika zaujala i další kolegy a mnozí z nich již rozšiřují naše řady. Původní koncepce byla spojení vinobraní v Mikulově a nějaké odborné akce a troufám si říci, že se to docela povedlo. Tato  mezinárodní konference zaměřená na ekologické vinohradnictví a vinařství nemá díky svazu Ekovín a jmenovitě Dr, Milanovi Hluchému v Evropě obdobu.

Je módní se dnes vyjadřovat k věcem přes optiku oné finanční krize. Jak vnímáte nynější období po stránce kupní síly zákazníků?

Co se týče odbytu vína v posledním období a jak se hovoří o krizi, je jisté, že asi nějaký vliv měla, ale ne na prodej vína jako celek, ale spíše na jeho strukturu. Spotřeba vína  v ČR každým rokem  roste. Je také pravdou, že současně roste dovoz vína.  Jak jsem se již zmínil, my máme nastavenu cenovou politiku celkem dobře a tak jsme nepocítili žádné zásadní změny. Naše produkce je zaměřena výhradně na přívlastková vína v nejvyšší kvalitě. Máme také velký sortiment přírodně sladkých vín a Novosedelská slámová vína jsou vyhlášenou specialitou  našeho vinařství. 

Protože ekologickému hospodaření věřím, tak jsem jako  první z vinohradníků  v roce 2008 zařadil  všechny naše vince 103 ha   do ekologické produkce. Certifikaci hroznů budeme mít se sklizní 2011. Bio nálepka na láhvi vína není pro mne cíl. Cílem je  hospodařit čistě v souladu s přírodou, s rozumem užívat darů země a předat půdu, vinici i krajinu v lepším stavu než jsem ji převzal. Jednoznačně podporuji aktivity kolem propagace tuzemských biovín – jak např. zavedení samostatné kategorie biovín v rámci soutěže Česká biopotravina roku a nebo například společnou účast biovinařů na prezentačním stánku v rámci veletrhu biopotravin v německém Norimberku BIOFACH.

Děkuji za rozhovor

Otázky za Bio-info.cz pokládal Richard Stávek

 

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2020 rgt
lft listopad rgt
Po Út St Čt So Ne
44             1
45 2 3 4 5 6 7 8
46 9 10 11 12 13 14 15
47 16 17 18 19 20 21 22
48 23 24 25 26 27 28 29
49 30            
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

františek: jen jsem se nikde nedočetl jak chtějí výpadek vajec z klecového chovu...
Klecovým chovům odzvonilo,
Hynek: Jako zákazníkovi Vodafonu se mi to líbí, že se snaží jít energii...
Vodafone se připojil k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje,
Tom Václavík: Dobrý den, Patricie, články zveřejňuji, jakmile je dostanu.
Měsíc v klecd Poslaneckou sněmovnou, lidé se zavřou se sochami slepic,
patricie: tradiční bolístka tohoto webu, patnáctého se dozvídáme, co bude...
Měsíc v klecd Poslaneckou sněmovnou, lidé se zavřou se sochami slepic,
Tom Václavík: Dobrý den, koupíte zde: https://www.organictime.cz/
Novinka - Opalovací péče lavera,
petr: farmáři se vracejí na trh,jen Zlín zatím nic. údajně musí proběhnout...
Farmáři se vracejí na trhy,
Petr Haimann: Jetli je to všechno tak, jak je napsáno, tak je to bezvadné. Mám totiž...
Novinka - Opalovací péče lavera,
Jiri: Souhlasím, že monokultury by měly být věc minulostí. Na druhou stranu...
Co mají pořád všichni s tou pšenicí?,