Ekologické zemědělství v Chorvatsku

Zpracovatelé a obchodníci ze západní a východní Evropy hledají ekologické suroviny ve zvýšené míře v zahraničí.  

Jako potenciální dodavatel ekologických surovin přichází ze střednědobého hlediska v úvahu

také Chorvatsko, které je od června 2004 oficiální kandidátskou zemí EU.

V roce 2006 v celé zemi ekologicky hospodařilo 340 certikovaných farem s rozlohou 5 000 hektarů, což

odpovídá 0,6 % zemědělsky využívané půdy Chorvatska. Hlavními pěstovanými kulturami jsou

obiloviny (pšenice a kukuřice), poté traviny, koření, ovoce, víno a olivy. K tomu je potřeba ještě připočíst

na 17 000 hektarů tzv. ekologických „včelích pastvin", jejichž certifikace je světovou zvláštností. Do této

sumy není zahrnut sběr divokých rostlin, především bylin, borůvek a hub, který hraje relativně velkou roli.

V roce 2002 proběhla první státní registrace ekologických farem a v návaznosti na ekologické nařízení EU 2092/91 a na mezinárodní standardy IFOAM byly vydány první státní ekologické předpisy. V současnosti již existuje pro biopotraviny národní logo. Příslušné ministerstvo taktéž udělilo akreditaci šesti kontrolním subjektům, které produkty testují podle chorvatské normy HRN EN 45004. Přesto tato země u Jaderského moře není na tzv. seznamu třetích zemí, protože chorvatský ekologický certifikační systém není plně v souladu se systémem EU. Z tohoto důvodu musí veškeré, na export určené výrobky atestovat vedle chorvatského kontrolního subjektu, také subjekt uznávaný v EU. Export bioproduktů z Chorvatska je tudíž nutné včas naplánovat.

V případě malých chorvatských ekologických farem se většinou jedná o částečně soběstačná

hospodářství, která produkují pro vlastní potřebu a přebytky prodávají přímo na farmě nebo na tržnicích,

jsou to především čerstvé a snadno zpracovatelné výrobky jako je např. nakládaná zelenina. Kromě

podniků, které konzervují okurky a papriky existují i dva vinaří produkující ekologická vína, dále několik

producentů ekologických oliv a farem zpracovávajících kozí mléko. Zemědělské ekologické suroviny se

taktéž využívají pro výrobu zdravých dětských potravin. Německá firma Hipp, která vyrábí potraviny pro

děti, otevřela svoji výrobní provozovnu v Chorvatsku již před šesti roky.

Z důvodu ztížených exportních podmínek a malého objemu produkce se na trh EU dostává z Chorvatska

jen nepodstatné množství bioproduktů, jde zejména o koření, drobné ovoce a ořechy. Naopak chorvatské prodejny nabízejí mnoho biopotravin z evropského zahraničí. Některé bioprodejny a supermarkety nabízí

širokou škálu biopotravin, nicméně jen několik domácích. Podle slov zdejší potravinářské branže zájem chorvatských spotřebitelů o biopotraviny roste. Chorvatsko je díky tomu zajímavým a rostoucím trhem, který se obdobně jako v Česku a Slovinsku rychle rozvíjí.

Co má tedy podnikatel udělat pro to, aby se dostal k žádanému zboží a mohl tak uspokojit rostoucí

poptávku?

Pro zpracovatelský podnik by smysluplnou, ale dlouhodobou a náročnou investicí mohla být podpora

zemědělských výrobních družstev v určitých regionech, a to především formou intenzivního poradenství

ohledně výrobních postupů a zajištění kvality. Takové projekty mají nejen trvalý sociální efekt a zvyšují

hodnotu venkovského prostoru, ale jsou perspektivní i z ekonomického hlediska, protože oba partneři,

zpracovatelský podnik a příslušní zemědělci, navazují dlouhodobou spolupráci a ceny surovin zůstávají

atraktivní pro obě strany. Je to však běh na dlouhou trať a je potřeba investovat do proškolení a

vzdělávání farmářů. Že jsou takové projekty smysluplné, ukazují velice dobře fungující příklady jako je

ekologická výroba sýru Feta v Rumunsku nebo mnohé projekty Fair-Trade. Hlavními (exportními) produkty by se mohly stát např. víno, koření a speciální sýry. Zvláště zajímavé mohou být pro trh EU výrobky z ekologického medu a divoce rostoucí drobné bobulovité ovoce, houby a byliny z certifikované neřízené setby, jak je tomu již v případě Rumunska. Firmy zajímající se o investování v Chorvatsku mohou získat až 50% spolufinancování z dotačního programu SAPARD. Jedná se o podporu ze strukturálních fondů EU, která je určena pro kandidátské země a ze které lze v budoucnu podporovat vedle rozvoje infrastruktury, taktéž výstavbu zpracovatelských kapacit ve venkovském prostoru, a tím tvořit pracovní místa. (sts)

Zdroj: Ekoconnect

 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Dáváte přednost nákupu biopotravin ve specializovaných prodejnách nebo v supermarketu?

 Kalendář akcí

lft 2017 rgt
lft říjen rgt
Po Út St Čt So Ne
39             1
40 2 3 4 5 6 7 8
41 9 10 11 12 13 14 15
42 16 17 18 19 20 21 22
43 23 24 25 26 27 28 29
44 30 31          
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

Vlastimil: Chci objednat husu asi 4-5 kg na Svatého Martina. Jak ji mohu objednat?...
Je libo domácí svatomartinskou husu nebo kachnu?,
Roman: druhým rokem dělám právě prevenci ohledně varroa. A to tím že vždy...
Šance pro včely. Konec syntetickým akaricidům ve včelaření!,
Monika: Dobrý den,krásně jste to shrnul,sepsal.Ani nevím kdy jsem prvně vyprala...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
David: Dobrý den přátelé, chtěl bych poprosit VÁS Odpovědět na několik...
Jak výživa zvířat ovlivní chuť a kvalitu produktu?,
marie: Mám k tomuto dotaz:jsem na biofarmě v horách,v zimě krmeny krávy pouze...
Jak výživa zvířat ovlivní chuť a kvalitu produktu?,
jana: Pokud tam není napsáno co ta značka znamená, dá se to dohledat na webu....
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Lenka: Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku k...
Jak vybíráte zdravou výživu a bioprodukty,
Lenka: Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku k...
Jak vybíráte zdravou výživu a bioprodukty,