Ekologické zemědělství řešením aktuálních problémů

Konference Kvalitní a zdravé potraviny – výzva pro ekologické zemědělství, která na půdě Ministerstva zemědělství konala 25. listopadu 2009, přinesla široké odborné i laické veřejnosti možnost seznámit se s nejvýznamnějšími odborníky v oboru výzkumu kvality biopotravin a ekologického zemědělství a s výsledky jejich práce.  

Zásluhou náměstka Jiřího Urbana a jeho kolegů z MZe a docentky Hajšlové z VŠCHT měli účastníci konference možnost vyslechnout výstupy z výzkumů v této oblasti za posledních několik let od nejpovolanějších odborníků z oblasti.

Jiri_Urban.jpgKonferenci uvedli její iniciátoři Ing. Urban (na obrázku) a Doc. Hajšlová slovy o nezbytnosti výzkumu ekologického zemědělství a možná ještě více o nezbytnosti objektivní popularizace výsledků výzkumu mezi širokou spotřebitelskou, ale i odbornou veřejnost. A také představením celoevropského projektu Quality of Low Input Food, jehož protagonisté měli představit jednotlivé dílčí aktivity.

Jako první vystoupil se svým příspěvkem pan Niels Halberg z dánského ústavu ICROFS, který představil situaci ekologického zemědělství a výzkumu ve své domovině.

Dánsko jako Mekka ekologického výzkumu

Halberg.jpgPodle jeho slov v Dánsku, v zemi, kde se biopotraviny podílejí 6 % na celkovém prodeji potravin, se největší míra státních podpor věnuje především dvěma oblastem: rozvoji trhu s biopotravinami a problematice konverze z konvenčního na ekologické zemědělství. I na takto rozvinutém trhu je však problémem růst cen biopotravin, a to především kvůli vysoké poptávce a mezerám v nabídce. Poptávka po biopotravinách měla v posledních letech v Dánsku rostoucí tendenci, v době ekonomické krize stagnuje, avšak neklesá. Dlouhodobě je BIO opravdový megatrend. Dánskou ambicí je také růst ekologicky obhospodařovaných ploch až na 15 % do roku 2020.

Co se výzkumu týče, plyne v Dánsku pravidelně do výzkumu ekozemědělství přibližně 50 milionů EUR ročně. Díky tomu probíhá v celé zemi více než 120 projektů v tomto sektoru, které jsou sdruženy v rámci projektu DARCOF III. Jedním z výzkumných témat je například téma mléka, respektive obsahu tzv. fytoestrogenů v něm. Výzkumy ukazují, že biomléko obsahuje více těchto estrogenů, které mají pozitivní vliv na omezení rizika vzniku rakoviny a kardiovaskulárních chorob.

Pan Halberg dále představil pilotní projekty sítě CORE Organic, mezi jejíž zajímavá témata patří například stravování mládeže biopotravinami, či spolupráce zemědělců se spotřebiteli, a také projekt PATHOrganic, která zkoumá výskyt a dopady lidských patogenů v biozelenině a cesty k jejich odbourání.

Průmyslovému zemědělství budou brzy chybět zdroje

CarloLeifert.jpgNa toto vystoupení navázal profesor Carlo Leifert z Univerzity of Newcastle (UK), vedoucí velmi úspěšného projektu QLIF. Který ve svém velmi zajímavém příspěvku ukázal na hranice výnosů plodin, zejména z hlediska dostupnosti a nákladů na vstupy do zemědělství, konkrétně na zajištění výživy rostlin. Pozadím tohoto tématu je především ohrožení budoucnosti a nedostatek potravy, protože zdroje pro čerpání základních látek na výrobu umělé výživy rostlin v konvenčním zemědělství jsou limitované. Jsou definované omezeným množstvím zdrojů na naší planetě.

Vynosnost_NPK_1.jpgProfesor Leifert se zaměřil na tři látky zajišťující výživu rostlin: dusík, fosfor a draslík. Dusík je jednou z nejdůležitějších látek pro výživu rostlin, v podobě minerálních hnojiv se 1 kg dusíku rovná 1 kg benzinu (paliva), tzn. cca 2,38 kg ekvivalentního CO2. Z čehož plyne, že dusíku k hnojení plodin bude relativně dost, nicméně jeho výroba z fosilních zdrojů z něj učiní velmi drahé hnojivo. Nehledě na to, že právě při výrobě umělého hnojiva dochází k velké produkci CO2 a znečišťování ovzduší.

Velký problém vidí profesor Leifert především v zásobách fosforu. Podle předpokladů má lidstvo k dispozici v pesimistickém ohledu zásoby fosforu na 30-40 let, při optimistickém pohledu let 60-90.

Počátkem 20. století byl limitujícím prvkem výnosnosti rostlin především dusík, a výnosy obilovin se tak pohybovaly kolem 3 tun/ha. Díky výraznému vkladu minerálního dusíku se intenzivnímu zemědělství podařilo zvýšit výnosy obilovin na 9 t/ha. V roce 2000 se výnosy obilovin ovlivněné umělými hnojivy vyšplhaly na nejvyšší hranici. Dále s vyšším obsahem P v hnojivech se výnosy nepohybovaly už tak rychle, tzn. že výnosnost dosáhla svého limitu a další ovlivnění fosforem není efektivní. V počátku 22. století se předpokládá, že limitujícím prvkem bude právě fosfor, kterého bude málo, a proto se očekává snížení výnosů na 4 t/ha a především hledání nových cest pro výživu rostlin. Jako první bude muset pravděpodobně čelit nedostatku surovin pro výrobu umělých hnojiv Čína.

vynos_bio_vs_nebio_1.jpgEkologické zemědělství, které nevyužívá umělých minerálních hnojiv, v současné době produkuje přibližně 6 tun ozimé pšenice na hektar, ve srovnání s intenzivní produkcí (9 t/ha) tak ve výnosnosti zaostává o přibližně 25 %. Avšak pokud bude platit výše uvedené a v roce 2100 se výnosnost intenzivního zemědělství sníží na cca 4t/ha, získá ekologické zemědělství s trvalým výnosem 6 t/ha výnosy přibližně o 30 % vyšší.

Průmyslová produkce potravin je neefektivní

Dále profesor Leifet upozornil, že intenzifikace zemědělství v posledních 40 letech vedla sice ke dvojnásobnému zvýšení produkce, ale také k 5-7 násobnému zvýšení použití dusíkatých hnojiv, což znamená, že na produkci 1 kg potravin je třeba 2-3 více dusíkatých hnojiv než dříve.

Jaké je efektivní řešení tohoto problému v konvenčním zemědělství? Především je třeba zavádět metody organického a šetrného hospodaření a recyklovat dusík, fosfor, draslík, atd. využitím organického hnojení, biologického odpadu z hospodářství i domácností, ale třeba i použitím odpadních vod. Dále je důležité omezit ztráty živin z půdy a pěstovat odrůdy, které živiny využívají efektivně (projekt NUE CROPS).

Ekologické postupy zvyšují obsah vhodných látek

Carlo Leifert dále tematizoval otázku, proč jsou biopotraviny odlišné od konvenčních potravin z hlediska obsahu žádoucích (vitamíny, antioxidanty, atd.) a nežádoucích (residua pesticidů, mykotoxiny, těžké kovy, etc.) látek. Výzkum zjistil, že důvody jsou různé u různých druhů plodin. Obsah jednotlivých látek je ovlivněn střídáním plodin (osevní postupy), způsobem hnojení a ochranou rostlin (pesticidy versus prevence a alternativní prostředky ochrany rostlin). Někdy jsou rozdíly v obsahu látek dány odlišnými mikroklimatickými podmínkami (např. obsah vitamínu C se výrazně mění se změnami počasí).

graf_Leifert1.jpgVýsledkem studií je, že je obecně vyšší obsah žádoucích látek v biopotravinách a vyšší obsah nežádoucích látek (reziduí pesticidů) v konvenčních potravinách.

Další výzkum se zabýval obsahem mykotoxinů, které jsou jasné závislé na zacházení s rostlinou na poli a při jejím skladování. Riziko výskytu mykotoxinů se rovněž zvyšuje s používáním většího množství dusíkatých hnojiv. Výzkumy tak neprokazují obecnou obavu, že biopotraviny obsahují větší množství nejrůznějších mykotoxinů, spíše naopak.

Konzumace biopotravin vede k vyšší odolnosti organismu

Huber_Machteld.jpgDalší mluvčí, paní Machteld Huber z institutu Louise Boelka (NL), spoluzakladatelka organizace Organic Food Quality and Health (FQH) ve svém příspěvku představila výzkumy zdravotních benefitů biopotravin. Tedy především otázku, která je velmi podstatná pro část spotřebitelské veřejnosti: „Je bio zdravější?".

Na tuto otázku existují dva náhledy. Negativní, který tvrdí, že zdravotní benefit nelze prokázat. A pozitivní, který naznačuje, že soubor důkazů na toto téma narůstá a navíc ukazuje k jednomu cíli.

V zásadě v současné době existují dva druhy výzkumů týkající se biopotravin a zdraví. Jednak zkoumání nutričních hodnot biopotravin ve srovnání s konvenčními potravinami (takových studií je více než 200). A na druhé straně studie zkoumající zdravotní dopady na organismy (takových je velmi málo).

Studie prokazující obsah jednotlivých živin jsou snadno proveditelné. Ovšem studie měřící efekt obsahu těchto látek na zdraví člověka má několik zásadních nedostatků. Otázkou je, co vlastně znamená obsah živin pro zdraví člověka. Problémem je selektivita takových výzkumů, rostliny obsahují přibližně 7-10 tisíc druhů látek, srovnávací studie zaměřené na obsah živin a jejich efekt na člověka zkoumají každou živinu odděleně a nezabývají se komplexním efektem všech živin na zdraví člověka. Efekt je těžko měřitelný, záleží na každém individuálním organismu (vstřebávání látek z krve, využitelnost v organismu, individuální potřeba a poměr živin). Totiž nemohou ukázat, co vlastně rozdílný obsah živin znamená pro tělo člověka, zda rozdíly v potravinách představují i rozdílné dopady na zdraví. V mnoha případech „více" nemusí znamenat „lépe".

Proto je třeba studovat především dopady různých potravin. Provádí se to třemi způsoby:

  • laboratorně (in vitro),
  • krmné pokusy na zvířatech a
  • pokusy se stravováním na lidech.

Laboratorní testování například ukázalo dopad ovocných a zeleninových šťáv v biokvalitě na omezení růstu rakovinných buněk, respektive na opravu poškozené DNA. Testování na zvířatech zase ukazuje, že zvířata krmená krmivem z ekologického zemědělství vykazují vyšší plodnost a nižší tělesnou hmotnost. Testování osob stravujících se v biokvalitě se provádí jen ve velmi malém rozsahu, nicméně poslední studie Parsifal a Koala dospěly k závěrům, že mléčné biopotraviny mají pozitivní dopad na snížení výskytu alergií a ekzémů a obsahují více tzv. „prospěšných mastných kyselin". Jiný výzkum, zaměřený na imunitu slepic dokázal, že organicky krmené slepice vykazovaly nižší hmotnost, pomalejší růst a jiné (více stabilní) imunitní reakce.

Na otázku zda jsou biopotraviny zdravější tedy nelze jednoznačně odpovědět, nicméně stávající výsledky výzkumů naznačují, že konzumace biopotravin vede k vyšší odolnosti organismu a k lepší schopnosti zotavení např. při nemocech.

Paní Huber své vystoupení zakončila tvrzením, že podle stávajícího souboru důkazů v oblasti biopotravin a zdraví lze říci, že biopotraviny pomáhají lidskému organizmu stát se samostabilizujícím systémem.

Ekozemědělství je etické

Na tento velmi zajímavý příspěvek navázala paní Ewa Rembialkowska z varšavské University of Life Sciences vystoupení m na téma: „Etické aspekty ekologického zemědělství". Představila posluchačům v obecné rovině pojem etiky a jeho východiska. Mezi etické oblasti paní Rembialkowska zařadila také environmentální rozměr ekologického zemědělství, bezpečnost potravin a welfare zvířat.

S etikou se vlastně pojí i pojem biodiverzity, která nejenom, že přispívá podle paní Rembialkowske ke kontrole škůdců a chorob (rozmanitější systém je odolnější), ale je také významným aspektem v estetickém vnímání přírody, které podstatně ovlivňuje mentální a duševní kondici a sekundárně i fyzické zdraví člověka.

Ewa Rembialkowska dále představila související aktivity v oblasti etické výroby a distribuce potravin, tedy především systém Fair Trade, princip spravedlivého obchodu s drobnými producenty ze zemí třetího světa, a také hnutí Slow Food, které se vymezuje vůči potravinám z rychlého občerstvení a klade důraz na kvalitní potraviny z lokálních zdrojů, tradiční receptury a především se snaží podnítit zájem lidí o to, odkud jejich potrava pochází a jak volba potravin ovlivňuje zbytek světa.

Studie FSA je zavádějící

Urs_Niggli.jpgŘeditel švýcarského výzkumného ústavu FibL pan Urs Niggli nejprve pohovořil o diskutované studii Food Standards Agency. Odhalil její nedostatky (zejména apriorní vyřazení studií zkoumajících obsahy „nežádoucích látek" v konvenčních a biopotravinách, vyřazení srovnání biopotravin, které nebyly certifikovány dle zákona, což diskvalifikovalo celou řadu významných polních pokusů, atd.) a zároveň naznačil, že výběr studií nebyl zcela konsistentní, což znamená, že některé studie byly do zprávy FSA zařazeny i když nesplňovaly stanovená kritéria, přestože shodné studie byly ze zprávy vyřazeny. Jednalo se především o jednu ze studií FiBL, která nezjistila žádný rozdíl mezi konvenční a bioprodukcí. Ta, přestože nesplnila kritéria stanovená pro zařazování jednotlivých prací, byla ve zprávě zohledněna na rozdíl od totožné studie ze Spojených států, která byla ze zprávy vyřazena, možná i proto, že její výsledek byl pozitivní z hlediska vyšší kvality produktů ekologického zemědělství.

V další části svého příspěvku pan Niggli představil výsledky dalších shrnujících zpráv srovnávacích studií vydaných v posledních letech (např. studii francouzské organizace AFSSA, atd.). Tyto detailní výsledky celé řady vědeckých prací jsou k dohledání v česky vydané publikaci Kvalita a bezpečnost biopotravin

Obecně Niggli poukázal na nedostatky v komunikaci na veřejnost, na potřebu lepšího systému a orientace ve studiích a výzkumech, potřebu překladů výsledků studií do angličtiny, aby byly dostupné pro všechny země a opatrnost při manipulaci s výsledky studií.

Zpracovali: Jan Valeška, biospotrebitel.cz a Markéta Sáblíková, Bioinstitut, o.p.s.

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2019 rgt
lft červenec rgt
Po Út St Čt So Ne
27 1 2 3 4 5 6 7
28 8 9 10 11 12 13 14
29 15 16 17 18 19 20 21
30 22 23 24 25 26 27 28
31 29 30 31        
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

Miloš: Vzali v úvahu i ekologickou zátěž při výrobě a používání...
Nová studie: ekologické zemědělství chrání klima,
Eliska: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, o které město (pozice manažera...
Společnost Country Life přijme manažera e-shopu,
Daniela: Dobrý deň, som študentkou Vysokej školy ekonomickej v Praze a píšem...
Heřmaňák: první částečně bezobalový farmářský trh v Česku oslavil rok,
patricie: skvělá akce, všem doporučuji několik let ... jen: JE TENTO TÝDEN (ne...
Netradiční filmový festival o jídle Země na talíři již příští týden,
Jana: Dobrý den jsem tu nová, chci se zepta máte někdo zkušenost se značkou...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Šárka: Gratulace Karlovi Kalnému za jeho steaky z anguse...potvrzuji,že jsou...
Známe vítěze soutěže Česká biopotravina roku 2018,
nina: Dobrý den. Thymovar je opravdu skvely+ se chci zeptat na nejakou prevenci...
Šance pro včely. Konec syntetickým akaricidům ve včelaření!,
Martina24: Toto sú zaujímavé postrehy...
Studie: ekologické hospodaření snižuje vliv zemědělství na klimatické změny,