Bulharsko: Zákaz GMO na příštích pět let
Aniž by se Bulharsko oficiálně vzdalo GMO produktů, což podle dosud platných směrnic EU ani nejde, rovnají se nová
opatření v bulharském zákoně o GMO praktickému zákazu – GMO nebudou mít v příštích pěti letech v Bulharsku
místo.
V únoru 2010 se Výbor pro životní prostředí a vodohospodářství bulharského parlamentu dohodl na pětiletém zákazu pěstování geneticky upravených plodin (GMO). Zákaz byl vyvolán vlnou protestů v pěti velkých bulharských městech – v Sofii, Ruse, Varně, Plovdivu a Velikém Tarnovu. Pod peticí požadující Bulharsko bez GMO se podařilo sesbírat více než 15 000 podpisů a dalších 5 000 podpisů požaduje zákaz pěstování genově upravené kukuřice MON810. Premiér Bojko Borisov dostal 2 000 pohledů namalovaných dětmi s výzvou, aby GMO v Bulharsku nebyly povoleny.
Podle Národního centra pro výzkum veřejného mínění, které sídlí v Sofii, je většina Bulharů (97 %) proti tomu, aby se v zemědělství používaly GMO. Na veřejné mínění zareagoval bulharský parlament a 18. března 2010 odhlasoval zpřísňující zákon, který nyní hospodářskému i vědeckému využívání geneticky modifikovaných kultur prakticky zabraňuje.
Zákon požaduje minimální odstup 30 kilometrů mezi poli s GMO a chráněnými oblastmi, ať už v rámci projektu Natura 2000 nebo jinými. Vzhledem k tomu, že Bulharsko je relativně malou zemí a chráněné oblasti tvoří téměř třetinu jeho rozlohy, je dodržení třicetikilometrové vzdálenosti mezi poli v chráněných oblastech a poli s geneticky modifikovanými organizmy prakticky nemožné.
Kromě toho byl vysloven zákaz zavádět v Bulharsku geneticky modifikované varianty šesti druhů plodin, které mají pro bulharské zemědělství strategický význam – obilí, ovoce, zelenina, růže, tabák a bavlna.
Změny v zákoně zakazují také GMO druhy, které byly Evropskou komisí již povoleny, jako například brambory Amflora od BASF nebo geneticky modifikovaná kukuřice firmy Monsato. Pokuta za nedodržení GMO předpisů muže činit až 1 000 000 BGN (asi 13 000 000 Kč). Odpůrci GMO jsou s novelou zákona spokojeni.
Milen Sotjanov z bulharského spolku Bioproducts uvedl: „Bulharsko chce mít v roce 2013 8 procent zemědělské plochy obdělávaných podle ekologických standardů.“ Nyní dosahuje podíl biozemědělství jen 0,16 procent. Ale výhled je slibný – podle bulharského opozičního poslance Ljutvi Mestana se k ekologickému zemědělství v Bulharsku hodí 70 procent zemědělské pudy.
Zdroj: Zpravodaj EkoConnect
Čtvrtek, 15. červenec 2010
