BŘEZEN 2008: Biopotraviny hlávním tématem veletrhů SALIMA

Biopotravinám byl na letošním ročníku veletrhu Salima věnován velký prostor. V rámci Dne biopotravin 5.3. se konala celodenní mezinárodní konference „Biopotraviny ve veřejném stravování - Zdraví a udržitelnost na talíři“.  

Biopotravinám byl na letošním ročníku veletrhu Salima věnován velký prostor. V rámci Dne biopotravin 5.3. se konala celodenní mezinárodní konference „Biopotraviny ve veřejném stravování - Zdraví a udržitelnost na talíři". Ochutnat a informovat se o biopotravinách mohli návštěvníci v pavilonu D, kde byla expozice českých výrobců biopotravin. Speciální vitrína byla věnována výrobkům oceněným v soutěži Česká biopotravina roku 2007.

Slavnostní předání cen České biopotraviny roku 2007

Rotunda pavilonu A Brněnského výstaviště byla 4. března svědkem slavnostního vyhlášení výsledků soutěže „Česká biopotravina roku 2007". Absolutním vítězem se stal „Pošumavský biomed" včelaře Jana Pintíře, další ceny získaly „Celozrnné špaldové krekry s dýňovým semínkem a česnekem" z Biopekárny Zemanka - Jan Zeman, „Bio kysaný nápoj jahoda" z Mlékárny Valašské Meziříčí spol. s r. o. a „Hostětínský sirup z černého bezu" od firmy Tradice Bílých Karpat s. r. o. V letošním šestém ročníku soutěže se o ceny ucházelo 71 bioproduktů od 30 výrobců.

Soutěž Česká biopotravina roku společně s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců vyhlašuje Potravinářská komora České republiky. Mediálně akci již třetím rokem podporuje časopis Moderní Obchod.

Vítězové soutěže převzali ocenění z rukou ministra zemědělství Petra Gandaloviče, prezidenta Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana a předsedy odborné poroty Pavla Maurera. Pan Pintíř se v důsledku kalamity způsobené vichřicí Emma nemohl bohužel předávání cen zúčastnit.                               

Den biopotravin zahájila mezinárodní konference

Zatímco v Itálii se ve školách vaří z biopotravin zcela běžně a v Rakousku mají školní kuchyně stanoven minimální podíl biopotravin, u nás se objevují teprve první bio vlaštovky. O překážkách v zavádění biopotravin do veřejného stravování a především o příkladech, jak je účinně překonat, na výstavišti jednala mezinárodní konference „Biopotraviny ve veřejném stravování - Zdraví a udržitelnost na talíři".

Mezinárodní konferenci řídil Tom Václavík z agentury Green marketing.
Cílem konference bylo představit projekty, jejichž posláním je zavést biopotraviny do škol, nemocnic, restaurací a dalších gastronomických zařízení. V první části konference se představili hosté z Německa a Rakouska - tyto země sdílejí prvenství, pokud jde o zavádění biopotravin do veřejného stravování. Prof. Dr. Carola Strassner z univerzity aplikované vědy v Münsteru shrnula výhody ekologického zemědělství z hlediska zdraví a životního prostředí.
Claus Holler, zástupce BIO Austria ve Vídni, zdůraznil, že medicínské prostředky mají vliv na naše zdraví pouze z deseti procent a zbylých devadesát procent jsou vlivy životního stylu, prostředí a dědičnosti. Přitom devadesát procent financí jde pouze na onu desetiprocentní oblast medicíny.
Další část konference byla věnována dětem a projektu biopotraviny do škol, mateřských školek a univerzit. „Německo teprve začíná s projektem biopotraviny do škol, uvědomujeme si však, že je třeba změnit více než pouze potraviny, ze kterých se jídla připravují. K úspěšnosti projektu jsou nutné i kampaně, kde se dětem vysvětlí, proč mají jíst zdravě. Zodpovědět tuto otázku - to je úkol pedagogů. Součástí strategie jsou i školní výlety na ekofarmy, kde se děti mohou podívat na zvířata a prohlédnout si, jak ekozemědělství funguje", informovala Carola Strassner.
V souvislosti s tématem biopotraviny do škol představil Tom Vaclavík pilotní projekt „Biopotraviny do škol" který v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina ověřoval možnosti zavedení biopotravin do školního stravování. Ty by se daly shrnout slovy, že většina pedagogů i rodičů by rozšíření biopotravin ve školách uvítala, nárůst cen jídel by nepřesáhl maximálně deset procent a rodiče obecně jsou ochotni za kvalitu jídla svých dětí připlatit. Přesto, že spotřeba biopotravin v České republice roste, do veřejného stravování pronikají jen pomalu. Na vině je stále nedostatečná informovanost spotřebitelů a vyšší cena biopotravin zčásti zapříčiněná i nevybudovanou logistikou. Školy nevědí, kde biopotraviny nakupovat, rodiče a jejich děti neznají výhody biostravování a ekofarmáři mají mezery v nabídce a distribuci svých produktů," řekl Václavík. Průzkum ve školních kuchyních, které již zavedly do jídelníčku bioprodukty či biopotraviny, však zjistil, že se tak cena oběda zvýšila většinou jen do 10 procent. Používání biopotravin a zařazení tohoto tématu do vzdělávacího programu by podpořila naprostá většina pedagogů a také rodičů. Zvýšení cen obědů z kvalitnějších surovin by neakceptovalo pouze 16 procent rodičů. S příznivým ohlasem v rámci projektu proběhly návštěvy ekologických farem a vzorové bio dny ve školách se společným vařením a obědem.
Rosemarie Zehetgruber z Rakouska, specialistka na biopotraviny ve vídeňských školách a Sonja Kato, zastupitelka ve Vídeňském parlamentu a Vídeňském magistrátu hovořily o vývoji projektu biopotraviny do škol v rakouské metropoli. V současnosti 85 procent Rakušanů kupuje biopotraviny, za poslední tři roky narostlo toto číslo o třicet procent. Celkový podíl biopotravin ve veřejném stravování ve Vídni je 30 procent, cílem je zvednout číslo na 50 procent. Ve vídeňských mateřských školách ovšem podíl biosurovin musí dosahovat 50 procent, v případě mléka je to až 91 procent. „Každý den je ve Vídni připraveno na 30 000 bio obědů pro děti v mateřských školách a přibližně 20 000 obědů pro školáky", zdůraznila Sonja Kato. I v nemocnicích se používají biopotraviny, jejich podíl dosahuje 30 procent, ovšem 100 procent pečiva a mléka je bio. „Veřejné stravování je druhým nejvýznamnějším odbytištěm pro ekologické zemědělce v Rakousku", zdůraznila na závěr svého vystoupení Rosemarie Zehetgruber.
Německo je největším evropským trhem biopotravin a funguje zde více než 2 000 velkokuchyní certifikovaných pro podávání bio jídel. „Jídelny a restaurace si uvědomují, že pokud se chtějí na trhu odlišit a pokud chtějí působit důvěryhodně, certifikace provozu dle bio směrnic je nezbytná", zdůraznil Rainer Roehl z poradenské firmy a'verdis.

„Při zaváděním biopotravin do školního stravování si uvědomujeme, že je třeba změnit více než pouze potraviny, ze kterých se jídla připravují," uvedla profesorka Carola Strassner z Univerzity aplikované vědy v Münsteru. „K úspěšnosti projektu jsou nutné i kampaně, kde se dětem vysvětlí, proč mají jíst zdravě. Součástí strategie jsou školní výlety na ekofarmy, kde se děti mohou podívat na zvířata a prohlédnout si, jak ekozemědělství funguje."
V Itálii, která rovněž patří k nejvyspělejším světovým trhům s biopotravinami, bylo zařazení biopotravin na školní jídelníčky přímo uzákoněno. Jak informovala Silvana Sari z římského magistrátu, v současnosti dostává již 150 tisíc římských školáků obědy vařené výhradně z biopotravin, přičemž sociálně slabší rodiny za vyšší kvalitu surovin nemusejí nic doplácet. V Itálii, kde téměř třetina dětí mladšího školního věku trpí nadváhou, investici do biopotravin chápou jako účelnou investici do zdraví, která jim v budoucnu pomůže vyhnout se daleko vyšším nákladům v sociálně-zdravotní oblasti.
Roberta Sonnino z Cardifské univerzity ve svém vystoupení zdůraznila, že italská vláda si uvědomila, že kvalita jídla je zásadní pro zdravý rozvoj dětí a při posuzování dodavatelů surovin musí být pamatováno nejen na cenu, ale především na sociální a ekologické aspekty produkce potravin a nutriční, sezónní a chuťovou kvalitu potravin. Proto od roku 2000 platí v Itálii zákon, nařizující všem školním jídelnám připravovat pro děti jídlo z biosurovin. Itálie tak chápe jídlo nabízené dětem ve školách za součást vzdělávacího procesu. Rozhodnutí italské vlády mělo zásadní význam pro rozvoj tamního ekologického zemědělství, dnes tvoří veřejné stravování zdaleka největší odbytiště bioproduktů.

Joanny Collins z briské organizace Soil Association představila projekt Food for Life, jehož cílem je navrátit kvalitní stravování, ideálně z místních biopotravin, do tamních školních jídelen. Joanna uvedla, že současný způsob stravování mladé generace, založený na konzumaci vysoce zpracovaných, tučných a slaných pochutinách, je nejen nezdravý ale také ekonomicky a ekologicky neudržitelný. Zlepšit kvalitu školního stravování se v Británii snaží řada celebrit v čele s věhlasným šéfkuchařem Jamie Oliverem.

I v Dánsku je biostravování dnes běžné. Kodaňské školní jídelny například připravují obědy minimálně z 50 procent z bio suroviny, veškeré pečivo je bio. „V některých školách se děti sami podílejí na plánování a přípravě oběda", řekla mimo jiné Astrid Dahl z kodaňského magistrátu.

Konference se zúčastnil i David Bartůšek, zastupitel Rady města Brna a také člen výboru České společnosti pro výživu a vegetariánství, který informoval o cílech ministerstva školství. Ministerstvo plánuje dva projekty, jeden se týká výživy a druhý - „Projekt otevřených škol", spočívá ve využití iniciativ, vznikajících mezi rodiči a školami. „Úkolem ministerstva školství je při zkvalitňování školních stravování spojit související resorty - lékařství, zemědělství, životní prostředí. Je nutné tuto problematiku zahrnout v širokém kontextu", dodal Bartůšek.

 "Cílem není převést v krátké době 100 procent veřejného stravování na bio. Lépe je začít postupně po malých krocích, například nahrazením zpočátku pouze základních surovin jako jsou brambory, sezónní zelenina a ovoce, mléko nebo mouka," dodal Václavík.

„Konference Biopotraviny ve veřejném stravování identifikovala obrovskou příležitost v oblasti zdravého stravování a udržitelné produkce potravin. Využití biopotravin ve veřejném stravování přináší dalekosáhlé pozitivní vlivy nejen na zdraví dětské populace, ale také na zdraví české krajiny a ekonomický růst českého venkova. Věříme, že se této příležitosti chopí všichni zainteresovaní - zemědělci, státní orgány, místní úřady, jídelny i spotřebitelé," zhodnotil výsledky konference Tom Václavík. 

BIO bude mít vlastní pořad

Česká televize uvede nový pořad s pracovním názvem BIO-NEBIO zaměřený na podporu biopotravin, o jejichž výhodách se budou snažit diváky přesvědčit herci a moderátoři Tomáš Krejčíř a Petra Kruntorádová. Na tiskové konferenci pořádané v rámci Dne biopotravin na veletrhu SALIMA představili jeho koncept.

V současnosti je připraveno několik desítek přibližně dvacetiminutových dílů, které bude ČT vysílat každý týden. „Bude to probíhat tak, že si oba dáme nějaký oběd, Petra si dá BIO a já ten obyčejný, „NE-BIO" a pak budeme stylem detektivního pátrání zjišťovat, jak tento oběd vznikl", popsal scénář pořadu Krejčíř. „Nechceme to pojmout jako násilnou propagaci, ale spíš způsobem konfrontace."
Pořad je součástí projektu zahrnutém agentury Ogilvy Public Relations, který by měl dále zahrnovat i rozhlasový pořad, knihu a další tiskové materiály. „Jednáme s Českým rozhlasem a uvažujeme i o speciálním pořadu pro děti", doplnila Kruntorádová.
„Oba, já i Petra, jsme biotici, zajímáme se o biopotraviny již dlouho. Nápad natočit tento pořad přišel, když jsme se seznámili s profesorem Josefem Dlouhým, který nějakou dobu učil na univerzitě ve švédské Uppsale. Společně s ním jsme vymysleli koncept", dodává Krejčíř.

První biosalám v ČR v expozici firmy Kmotr - Masna Kroměříž

Tradičně na mezinárodním potravinářském veletrhu Salima prezentuje své výrobky firma Kmotr - Masna Kroměříž, a. s., která patří k novátorům českého masného průmyslu. Před čtrnácti dny se stala držitelem certifikátu výrobce biopotravin. V expozici vystavuje první ekologický salám - biopoličan.

„Připravujeme výrobu fermentovaných i vařených biosalámů. Půjde o biopoličan, biovysočinu a biolovecký salám," uvedl obchodní ředitel Kamil Gross. Na trh budou tyto novinky uvedeny už letos v květnu. „První výrobní šarže už je hotová, nyní upravujeme poměry koření a výrobní proces tak, aby salámy byly chutné. Biosurovina se totiž chová jinak než klasická," uvedl ředitel.

Připomněl, že Kmotr nemá problémy s nákupem hovězího biomasa, neboť skot bez tržní produkce zemědělci dokáží vychovat na nepohnojených pastvinách. Horší situace je s vepřovým masem, které musí firma dovážet z Německa. V ČR nejsou farmáři schopni vyprodukovat ekologické vepře, protože jejich výživa krmnými směsmi z nehnojených zrnin by dosáhla astronomických hodnot.

Cena salámu se bude pro spotřebitele pohybovat kolem 300 korun za kilogram, což právě způsobuje drahá surovina. Kmotr je prvním velkovýrobcem biosalámu v ČR. „Budeme schopni splnit všechny požadavky trhu, předpokládáme, že z naší produkce budou tyto biovýrobky tvořit pouze několik procent. Východní a střední Evropa, tedy i ČR, jsou v konzumaci tohoto zboží teprve na počátku. Průzkum naší firmy ukazuje, že o biosalámy mají zájem obchodní řetězce, ve kterých jsou už vytvořeny tzv. biokoutky. V republice mají řetězce většinou zahraniční zastoupení a zatím prodávají biosalámy pouze z německé produkce, ty ale nemusejí vyhovovat chuti našich zákazníků. Dalšími odběrateli budou i speciální prodejny ve větších městech," konstatoval Gross. Masna Kroměříž věří, že ČR bude následovat evropský trend a stále se více zajímat o biopotraviny.

 

 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Kterou značku biočajů máte nejraději?

 Kalendář akcí

lft 2017 rgt
lft srpen rgt
Po Út St Čt So Ne
31   1 2 3 4 5 6
32 7 8 9 10 11 12 13
33 14 15 16 17 18 19 20
34 21 22 23 24 25 26 27
35 28 29 30 31      
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

Monika: Dobrý den,krásně jste to shrnul,sepsal.Ani nevím kdy jsem prvně vyprala...
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
David: Dobrý den přátelé, chtěl bych poprosit VÁS Odpovědět na několik...
Jak výživa zvířat ovlivní chuť a kvalitu produktu?,
marie: Mám k tomuto dotaz:jsem na biofarmě v horách,v zimě krmeny krávy pouze...
Jak výživa zvířat ovlivní chuť a kvalitu produktu?,
jana: Pokud tam není napsáno co ta značka znamená, dá se to dohledat na webu....
O eko praní trochu jinak – aneb prát eko je někdy fuška,
Lenka: Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku k...
Jak vybíráte zdravou výživu a bioprodukty,
Lenka: Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku k...
Jak vybíráte zdravou výživu a bioprodukty,
Eurona: Dobrý den, obracím se na vás s dotazem v čem perete oblečení? já...
Biotrička s potiskem živočichů,
Eurona: Ty jo oblečení vyrobené z plísně? Tak to slyším poprvé, ale je to...
AMWA Organic přináší kolekci bio froté do koupelny,