Biofarma Sasov otevřela vlastní biojatka
Na ekologické farmě Josefa Sklenáře v Sasově u Jihlavy byla dnes otevřena první jatka v Česku, která budou kromě skotu porážet i ekologicky chovaná prasata .
Provoz přibližně za 20 milionů korun postavil na své biofarmě zemědělec Josef Sklenář, Evropská unie mu na něj slíbila přidat sedm milionů. Na jatkách se budou zpracovávat především prasata z této farmy, která má podle Sklenáře jediný velký ekologický chov prasat v zemi. Dobytčata tam ale mohou vozit i jiní šetrně hospodařící farmáři.
"Zajišťovat pro ně budeme porážku, bourání masa, balení i dovoz," uvedl Sklenář (na obrázku). Podle něj se na ekologických farmách v zemi chová hodně skotu, zemědělci je ale většinou nemohou prodat jinam než na běžná jatka. Za maso v biokvalitě by však dostali lépe zaplaceno. Biojatka na porážky skotu zatím podle Sklenáře fungují v zemi asi dvoje; výrobou biomasa se zabývají i některé běžné provozy, které porážejí zvířata z ekofarem v odděleném režimu. Mezi ně patří i Kostelecké uzeniny.
Na jatkách v Sasově může být za rok poraženo až 10.000 prasat nebo 2000 dobytčat. U zvířat z farmy odpadne stresující doprava. Ve srovnání s běžnými provozy jsou zvířata ve větším klidu i během porážky, protože v Sasově se například nebudou používat elektrické poháněče. Řezníci si podle Sklenáře vystačí s velkým plastovým chřestítkem. Zvířata také nevidí usmrcované kusy, ani jejich krev nebo jiné zbytky. Šetrnější způsob zacházení se podle Sklenáře vrací v lepší kvalitě masa.
„Když už společnost maso jí, tak ať to dělá s celou odpovědností. Ať se k masu chová jako k božímu daru a ke zvířatům tak, aby žila spokojeně a na konci netrpěla,“ vyslovil základní filozofii projektu biofarmář Josef Sklenář. Biojatkám se upsal už na konci 90. let, kdy na ně získal stavební povolení: následný proces však prošel jak řadou legislativních, tak projektových změn a proti původnímu záměru několikanásobně zvýšil i cenu investice, na jejíž aktuální podobě se ze třetiny podílely i evropské fondy. Výsledkem je špičkový moderní provoz, jehož kapacita dovoluje porážky v objemu 10 tisíc prasat či dva tisíce kusů hovězího dobytka za rok.
„Dosažení plné kapacity ale není naším cílem. I v tomto ohledu se přikláníme k větší pohodě zvířat, a stejně tak i zaměstnanců,“ uvedl farmář. Zvířata přistupují na porážku jednotlivě, nepřicházejí do kontaktu ani s dalšími kusy, ani s krví. Přístup skotu odděluje dlouhá ulička, vepři, zvyklí z farmy na skupinový chov, absolvují cestu dvěma zmenšujícími se kotci. Tlačná brána v druhém z nich zvíře nestresuje: naopak mu navozuje pocit prostředí, na které je celý život zvyklé. Elektrický poháněč zde nenajdete – „zaseknuté“ kusy tu v případě potřeby plácnou po zadku dutým pádlem z umělé hmoty. Účinné omráčení tu pak zajistí dřív, než stačí dobytek znejistět.
„Hygienici nám říkali, že z letité praxe na jatkách vědí, že největším zdrojem hluku v takovém provozu je křik zvířat. U nás byli v transu. Nic takového se tady nekoná,“ potvrdil Josef Sklenář výsledky dvouměsíční zkušební praxe.
Produkt – vakuově zabalené maso – má na sasovských jatkách cílovou pásku v uceleném systému chladíren. Jejich skladovací prostory počítají i s nyní oprašovanou technologií tzv. zrání masa. Jeho skutečnou chuť totiž česká společnost pod diktátem spěchu dnes takřka nezná.
Farma v Sasově hospodaří na 500 hektarech zemědělské půdy. V ekologickém režimu funguje přes deset let. Chová kolem 1000 prasat, 300 kusů skotu, ale i koně a ovce - zvířata včetně prasat mají venkovní výběhy. V biokvalitě se tam pěstuje kolem dvou desítek plodin. Sklenářova farma také nabízí velký sortiment biopotravin, například šunku, uherák, uzené maso, brambory a mražené bramborové výrobky, včetně knedlíku.
Na Vysočině v posledních letech přibývali zpracovatelé biopotravin kvůli rostoucí spotřebitelské poptávce. Před šesti lety se takové výrobě věnovalo 12 podniků, koncem roku 2008 už dvě desítky. Na Vysočině se v biokvalitě vyrábí i mouka, pečivo, mléčné výrobky a nápoje.
I na tomto trhu se ale projevila hospodářská krize, poznamenal Tomáš Klejzar, místopředseda svazu PRO-BIO. Podle něj zřejmě neklesla poptávka mezi lidmi, ale obchodní řetězce už tolik nechtějí mít takové zboží na pultech. "Zemědělec je odkázán na to hledat si víc cest pro odbyt; bez toho, aby měl přímý vztah s odběratelem, to teď nejde dělat," řekl.
Na začátku minulého roku bylo na Vysočině 114 ekologicky hospodařících farmářů s 6 914 hektary půdy. Loni jejich počty zřejmě ještě stouply, a to i proto, že tyto farmy dostávají vyšší dotace než tradiční zemědělci. Lépe se tak vyrovnávají s celkovým propadem cen u zemědělské produkce.
Zdroj: Právo, ČTK, ČT
