Bio-info

To se v Norimberku opět sejde mezinárodní ekobranže na svém vůdčím světovém veletrhu. Očekává se, že se této akce na norimberském výstavišti zúčastní znovu kolem 2 500 vystavovatelů a 44 000 odborných návštěvníků.  

Zelená je v módě. Když ne jako barva, tak přinejmenším jako pojem kvality textilií vyráběných ekologicky šetrně a eticky nezávadně. VNěmecku již existuje přes 100 oděvních značek, které se zcela upsaly zelené filosofii. Průkopníci z branže k tomu připravili cestu. Zásluha nově nastupujících značek spočívá v tom, že zbavily zelenou módu image pojídačů muesli a zatraktivnily ji pro široké a mladé publikum. Tento segment módy se prodává v téměř 40 specializovaných obchodech typu Concept Stores – vroce 2010 jich byla sotva polovina. Lze pozorovat, že nejvíce nových obchodů se otvírá v centrech měst a jejich prodejní plochy rostou. Prodejci věří svému vzornému zboží a jsou přesvědčeni, že se prosadí i v hlavních nákupních zónách. Odborníci v současné době diskutují o tom, nakolik by měl být zvýšen stupeň módnosti u ekologicky vyráběných textilií a do jaké míry by se mělo najíždět na trendy. „Na jedné straně si kritiční zákazníci přejí moderní design, na druhé straně však nechtějí běžet za každým krátkodobým trendem, který vede k příliš „ujetému“ oblečení a módním výstřelkům, které se už v příští sezoně nenosí“, vysvětluje expertka na ekomódu Dr. Kirsten Broddeová tento nesnadno řešitelný úkol.

Aby mladí designéři pro toto téma získali cit, zařazuje stále více oděvních škol do svého rozvrhu hodin ekologii a etiku nebo věnuje zelené módě dokonce vlastní studijní programy. Co však odlišuje ekologicky a eticky správnou módu od té, která se jen „zeleně“ tváří? Postačí, že je surovina z ekologické produkce? Nebo by mělo být nezávadné i barvení a potiskování? A co spravedlivé odměňování švadlen, které zastávají namáhavou práce na samém konci výrobního řetězce? Prodejci a především spotřebitelé musí disponovat množstvím odborných znalostí, aby mohli všechny tyto aspekty při nákupu rozlišit. Kolik nebezpečných látek se stále ještě používá v textilní výrobě producentských zemí Asie, to nedávno ukázala také zpráva organizace Greenpeace s názvem Špinavé prádlo. Kritika se týkala i některých textilních společností, které podle vlastního přesvědčení již pracují ekologicky.

Plus 29 procent u textilií ze spravedlivě obchodované bavlny

Studie o trendech roku 2011 říká: Spotřebitelům dnes jde o víc než jen bio. Oblečení by mělo být nejlépe vyrobeno nejen šetrně k životnímu prostředí, ale také se sociální odpovědností. Bio ve spojení s férovostí však v současné době ještě není samozřejmostí. Tak například odbyt textilií vyrobených ze spravedlivě obchodované bavlny v roce 2010 zaznamenal potěšující nárůst o 29 %. Celkem bylo v tomto období prodáno 2,6 mil. takových kusů oblečení – z tohoto množství je dosud 15 % také z biobavlny. Znalci oboru se shodují v jednom: Budoucnost patří oblečení, které je ohleduplné jak k životnímu prostředí, tak lidem, a také známkám, které mají vysoké požadavky v dvojím ohledu. Jako například Global Organic Textile Standard (GOTS). Touto známkou je již certifikováno téměř 3000 společností. Mnohé společnosti usilují také o certifikaci IVN Best, která představuje nejvyšší standard Mezinárodního svazu výrobců přírodních textilií e. V. (IVN). Tento svaz mimo jiné vyvinul velmi přísný standard pro zpracování kůže, který budou v roce 2012 splňovat první podniky. Kůže je ekologicky problematická z různých důvodů. Hlavně však kvůli vydělávánípomocí těžkého kovu chromu.

Nejdůležitější zemí původu celosvětově vyrobené biobavlny je Indie

Již začátkem roku 2011 se na veletrhu BioFach ve fóru Textil Forum diskutovalo o tom, která vlákna v budoucnu udělají kariéru na trhu ekotextilií. Biobavlna sice zaznamenává velké úspěchy, nicméně explozivní přírůstky počáteční doby patří minulosti. V letech 2010/2011 bylo sklizeno 210.000 tun této netoxické plodiny, což odpovídá jednomu procentu celkového trhu s bavlnou. Z Indie, země roku veletrhu BioFach 2012, přitom pochází velká většina celosvětově sklizené biobavlny. Ale i jiná přírodní vlákna se mohou pochlubit dobrou ekologickou bilancí. Návrháři a výrobci látek soustavně hledají inovativní alternativy. Mezi ně patří přírodní vlákna jako konopí, len a ramie, ale i živočišná vlákna jako střižní vlna, hedvábí a ušlechtilé srsti, které jsou rovněž dostupné v ekologické kvalitě. Podle názoru odborníků však zčásti upadly v zapomnění tradované znalosti jak tato vlákna zpracovávat, a navíc jsou problémy s certifikací malých zemědělských podniků a certifikací vláken divokých zvířat. Mnoho výrobců přírodních textilií přesto dává těmto vláknům přednost před viskózou (polosyntetický materiál) jako například tencelem nebo recyklovanými polyesterovými vlákny, k nimž zase tíhnou především velcí značkoví výrobci produkující sportovní nebo outdoorové oblečení. „V zásadě platí: Do šatníku zítřka jistě bude patřit celá škála různých vláken. Kromě toho se intenzivně pracuje také na ekologičtějším předpírání džín nebo ekologicky šetrnějším barvení a potiskování.“ Tolik Dr. Kirsten Broddeová. Bude to tedy stále napínavé.

Za zmínku jistě stojí ještě jedna věc, svědčící o rostoucím trhu: Organizace na ochranu životního prostředí, spotřebitelské poradny a organizace testující výrobky stále častěji prověřují, zda ekomóda skutečně splňuje to, co slibuje. Broddeová poznamenává: „Transparentnost je nade vše, s mlčením ve vzorkovnách je konec. V tomto směru je ale branže ekomódy dobře připravena: Pro ni bylo vždy samozřejmostí informovat o tom, jak a kde se co vyrábí.“

Zdroj: tisková zpráva BioFach