Bakteriální nákaza v severním Německu a ekologický způsob produkce zeleniny
Se znepokojením sledujeme tragické následky šíření krvácivého průjmu v severním Německu. Příčiny infekce ještě nejsou
vyšetřeny.
Jisté je, že průjem způsobuje toxin EHEC produkovaný bakteriemi Escherichia coli, které jsou běžnou součástí zažívacího traktu teplokrevných živočichů. Většina z těchto bakterií je neškodná, nicméně některé mohou mít negativní účinky na zdraví jiných organismů, což je právě případ současné nákazy
První nepotvrzené zprávy v našich médiích hovořily o tom, že zdrojem nákazy byly španělské biookurky. Tento fakt by mohl vyvolat dojem, že příčinou kontaminace je ekologický způsob pěstování zeleniny, který ve velké míře užívá statkových hnojiv, které jsou v některcýh médiích označovány za možný zdroj kontaminace.
Vzhledem k nedostatku informací je předčasné tyto spekulace dále rozvíjet, byť se tak v mainstreamových médiích často děje. Není totiž vůbec prokázáno, zda jsou skutečně zdrojem nákazy jen okurky, zda jde o okurky od jednoho či více pěstitelů – ekologických či konvenčních (vzhledem k rozsahu nákazy je nepravděpodobné, že by šlo o jeden zdroj). Pochybnosti panují i ve faktu, že zdrojem nákazy je Španělsko, neboť tamní inspekce naznačuje, že kontaminace mohla vznikout při manipulaci v německých skladech [odkaz].
I přesto bychom však rádi poskytli několik informací, které osvětlují možná rizika kontaminace při ekologickém pěstování zeleniny, a proto jsme se obrátili na koordinátora České technologické platformy pro ekologické zemědělství Ing. Jiřího Urbana.
Jiří Urban konstatuje, že „ani bio, ani konvenční zelenina se po sklizni nedesinfikuje chemickými postřiky.
Takže zde není možné říci, že by ekologické zemědělství bylo z hygienického hlediska rizikovější.“ Ale zdrojem
nákazy mohou být lidé nebo kontakt potravin s různými živočichy (ptáci, hlodavci…) nebo s jejich výkaly.
Jiří Urban k tomu dodává, že „v ekologické i konvenční produkci se statková hnojiva mohou používat. Hnojí
se však do půdy. Hnojení zeleniny tekutými statkovými hnojivy na list se nepoužívá, neboť by stejně nebylo účinné -
organický dusík, aby byl pro rostlinu využitelný, se musí totiž zapravit do půdy. Hnojení na list by navíc v ČR
znamenalo porušení zákona o hnojivech, protože tekutá statková hnojiva je třeba vždy zapravovat do půdy. Nikde
v Evropě nesmí zemědělci používat na plody hygienicky riziková statková hnojiva.“
Na tuto situaci je však dobré pohlížet i ze širší perspektivy Jiří Urban tak upozorňuje, že „…stále častější aféry s nákazami a kontaminacemi potravin v Evropě přináší mimojiné i globalizovaný trh. V případě dioxinové aféry to bylo koncentrované krmivářství, kde mohla jedna technologická firma kontaminovat krmivo pro prasata téměř v celém Německu. V tomto případě je zase problémem, že obchodníci zásobují zeleninou celou Evropu z několika intenzivních produkčních oblastí a místní zelinářství v jednotlivých zemích není konkurence schopné. To vede k dlouhým časovým prodlevám, velkým koncentrovaným dodávkám, složitému skladování, tedy systému, který i když je zajištěn (např. chladícími vozy a sklady), je zranitelnější než tradiční systémy lokální produkce zeleniny. Zde musíme přiznat, že těmto trendům bohužel podlehl i obchod s biopotravinami a neliší se již velmi od obchodu konvenčního. Proto se dostává do stejných problémů v této tragické kauze, jako konvenční obchod se zeleninou.“
Naše doporučení pro spotřebitele, kromě základních pravidel hygieny, která nyní občanům dává naše hygienická služba zní: preferovat při svých nákupech místní produkci a respektovat sezónnost. Počkat raději i několik týdnů, než požadovaná zelenina vyroste i u nás. Platí to o konvenční produkci i o biopotravinách. Dříve okurky, rajčata a papriky měly svůj čas výhradně v létě. Tato zelenina i u nás dozrávala a dozrává přirozeně a byla a je velmi chutná. Pokud ji však chceme mít na stole po celý rok, musíme se smířit nejen s neekologickými transporty, potížemi domácích producentů, ale i s různými hygienickými riziky.
V případě dotazů na ekologický způsob produkce zeleniny můžete kontaktovat tyto odborníky
Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství:
- Ing. Jiří Urban – 602 119 096
ÚKZUZ Brno, zodpovídá za úřední kontroly zemědělské prvovýroby v EZ a vstupy (hnojiva, krmiva, půda…):
- Ing. Miroslav Florián, PhD. – 737 267 104
Bioinstitut Olomouc:
- Mgr. Pavlína Samsonová – 776 305 605
Ekologické zelinářství Luční údolí Velehrad
- Ing. Petr Weidenthaler – 775 702 537
Ekofarma Deblín (produkce a distribuce ekologické zeleniny):
- Ing. Marek Štěrba – 737 610 030
Country Life Nenačovice
- Otakar Jiránek – 603 427 247
Zdroj: PRO-BIO Liga
Úterý, 31. květen 2011
