Těšíte se na jarní zeleninu? Pak myslete už dnes na jaro 2011!

jarni_salat1.jpg Každý správný zahradník se po celou zimu, tak jak ubývají zásoby a snižuje se sortiment loňské zeleniny, těší na to, až si bude moci pochutnat na jarním šťavnatém býlí. Jaká to je slast, zakousnout se do prvního salátu nebo do první kedlubny!  

Ovšem mocná příroda nám nabízí i jiná pochutnání. Již záhy zjara můžeme začít na zahradě či jiných vhodných místech nacházejících se mimo dosah výfukových plynů sbírat první lístky kopřiv, pampelišek, řebříčku a celé rostliny popence a ptačince. Taková zelenina má v sobě velkou sílu a můžeme z ní připravit chutný salát nebo ji přidávat do polévky. My se však chceme v tomto příspěvku zaměřit spíše na pěstované zeleniny, které nám nevyrostou tak úplně samy a u nichž musíme přírodě přece jen pomoci.

I mezi pěstovanými zeleninami totiž najdeme řadu druhů, které jsou u nás zatím spíše popelkami, které však mohou významně obohatit náš zimní a jarní jídelníček. Podívejme se tedy na několik takových zelenin a povězme si něco o jejich pěstování.

Ře­ři­cha se­tá (syn. ře­ři­cha za­hrad­ní) – Le­pi­dium sa­ti­vum

Řeřichu pěs­to­va­li lidé již ve sta­rém Egyp­tě a od do­by řím­ské ří­še je zná­ma i na se­ver od Alp. Má pikantní až ostrou chuť, obsahuje hodně vitaminu C a podněcuje chuť k jídlu. Řeřichu můžeme vysévat do misek na vatu či buničinu, semena se sejí na povrch a nechávají na světle, důležité ovšem je, aby měla dostatečnou vlhkost. Proto misku zakryjeme víčkem nebo vložíme do mikrotenového sáčku. Jakmile semena vyklíčí a vytvoří děložní lístky, což bývá (podle teploty) asi za 5 až 8 dní, můžeme je stříhat a konzumovat. Řeřicha se dá­vá na chle­ba s más­lem, do nej­růz­něj­ších po­ma­zá­nek, do po­lév­ky, mů­že­me si do­kon­ce uva­řit i po­lév­ku ře­ři­cho­vou (dá­me do­sta­tek ře­ři­chy do vo­dy, po­va­ří­me, při­dá­me tro­chu sme­ta­ny a ko­ře­ní, např. muš­kát a ne­chá­me si chut­nat!). Ře­ři­cha může být i běž­nou sou­čás­tí sa­lá­tů, ať už hlávko­vé­ho, z čín­ské­ho ze­lí ne­bo z če­kanko­vých pu­ků, chut­ný je i čis­tý ře­ři­cho­vý sa­lát.

A pokud by vám řeřicha vypěstovaná v misce za oknem připadala přece jen příliš mdlá a umělá, zkuste na podzim nasít řeřichu ven na záhon. Nebude-li příliš tvrdá zima, řeřicha přečká do jara a vy budete mít mohutné rostliny výtečné chuti. A co nesklidíte, nechejte dozrát a semínka použijte příští zimu.

rericha1.jpg

PetrželPetroselinum crispum

Petržel pochází z oblasti Středozemního moře, přičemž se pěstují dva poddruhy: kořenová a naťová. Nás budou zajímat především listy petržele; ty obsahují éterické oleje, mají vysoký obsah vitaminu C (166 mg/100 g čerstvé hmoty), vápníku a železa; významný je též jejich obsah karotenu, minerálních látek a bílkovin. Co se týče vlivu na lidský organismus, má petrželka močopudný účinek a podněcuje rovněž chuť k jídlu. Petržel je dvouletá rostlina, a až budete sklízet tu kořenovou, můžete část sklizně ponechat na záhonu. Pokud se do ní nepustí myši, můžete si i v zimě a na jaře průběžně pochutnávat na čerstvých lístcích. Stejně tak můžete postupně olamovat listy naťové petržele; pokud chcete mít přístup k listům, i když napadne sníh a bude mrznout, zakryjte včas záhon netkanou textilií. Pod ní listy nesežehne mráz a vy také nebudete muset odhrabávat sníh.

petrzel1.jpgJinou, poměrně známou možností je zasadit vrchní části petrželových kořenů i se srdíčky do speciálních hrnců, takzvaných petrželáků, umístit je na světlo a do tepla a zalévat. Kořeny obrazí čerstvou natí a my můžeme sklízet.

Kozlí­ček polní­čekVa­le­ria­nella lo­custa

Polníček je na západ od našich hranic králem zimních salátů. V dří­věj­ších do­bách se sbí­ral na po­lích a při ces­tách ja­ko pla­ná ze­le­ni­na, od 20. sto­le­tí se však již pěs­tu­je zá­měr­ně. Po petrželo­vé na­ti je ze všech dru­hů ze­le­ni­ny dru­hým nej­vý­znam­něj­ším do­da­va­te­lem že­le­za. Ob­sa­hu­je ta­ké ví­ce pro­vi­ta­minu A a vi­ta­minu C než hláv­ko­vý sa­lát ne­bo štěrbák. Ob­sah éte­ric­kých ole­jů mu do­dá­vá zvlášt­ní ko­ře­ni­tou chuť, pro kte­rou si v některých ze­mích zís­kal ta­k velkou ob­li­bu.

Polníček je na podmínky nenáročný, vyséváme ho v srpnu (pro podzimní sklizeň) a v září (pro jarní sklizeň), do řádků vzdálených 10-15 cm; v řádku by měla být vzdálenost rostlin 2-3 cm (počítáme se spotřebou semen 10-40 g na 10 m2, a to podle kalibrace semen).

koz_pol1.jpgPo výsevu dbáme na to, aby půda nepřeschla a klíčící semena nezaschla, po vzejití dáváme pozor, aby polníček nezadusil plevel. Rost­li­ny dob­ře sná­še­jí mráz; za­kry­tí netka­nou texti­lií nám umož­ní sklízet i při tep­lo­tě mír­ně pod nu­lou. Polníček ovšem můžeme pěstovat i pod fólií a pod sklem; v takovém případě vysíváme v září a na začátku října. Můžeme tak využít skleníky, fóliovníky nebo pařeniště, která by jinak přes zimu zahálela. Sklízíme celé růžice, které odřezáváme ostrým nožem.

Če­kan­kaCi­cho­rium inty­bus var. fo­lio­sum

Čekankové puky bohužel stále ještě nepatří ke standardní nabídce prodejen zeleniny, přitom je to taková pochoutka! Zkusme si je tedy vypěstovat sami. K tomu ovšem potřebujeme značnou dávku trpělivosti. Výsev se totiž provádí již v dubnu nebo květnu, puky se však sklízejí až po Vánocích! Mezitím ovšem musíme vypěstovat na záhonu kořeny: řádky 45 cm, v řádku jednotíme na konečnou vzdálenost 15 cm, během vegetace plejeme, okopáváme, příp. plečkujeme, a pozdě na podzim, tak aby bulvy dostatečně vyzrály, kořeny vyryjeme, zbavíme listů (pozor, ponechat asi 3 cm chrástu nad kořenem, aby se neporanilo srdéčko!) a uložíme. Chráníme před myšmi!

cek.jpgV zimě pak kořeny postupně zakládáme do hlíny, např. do kýblů či bedýnek, a při teplotě okolo 15-16 stupňů rychlíme. Důležité je dostatečně zalévat a především zachovat tmu. Jinak listy zezelenají a zhořknou. Za několik týdnů sklízíme puky, a to nejlépe odlamováním. Vyplozené kořeny pak můžeme dát třeba králíkům.

Čekankové puky můžeme přikusovat k chlebu s máslem, můžeme je zapékat, výborný je také salát s olejovou nebo jogurtovou zálivkou – a zkuste čekanku smíchat třeba s kousky pomeranče, jablek nebo banánů. Jinak vězte, že čekanka je pro svůj obsah hořčin výborná nejen na trávení, ale i pro lepší činnost jater, a tím i proti zimním trudnomyslnostem.

Batolka prorostláMontia perfoliata, syn. Claytonia perfoliata

Batolka je u nás poměrně málo známá listová zelenina z čeledi šruchovitých, kterou znali již Indiáni pacifické části Severní Ameriky a požívali ji jak syrovou do salátu tak i vařenou; říká se jí také kubánský špenát. Vytváří dužnaté okrouhlé listy s dlouhými řapíky, které se sklízejí v zimě a předjaří. Pěstujeme ji hlavně pod sklem a fólií a vyséváme ji na podzim nebo ještě i v únoru a březnu pro jarní sklizeň.

batolka1.jpgKe klíčení potřebuje teplotu 12 °C, k růstu jí stačí 4-8 °C. Má velmi drobné osivo, vyséváme ji do řádků 8-10 cm, spotřeba osiva je 8-10 g/10 m2. Batolku lze jíst za syrova nebo vařit jako špenát.

Roketa setáEruka vesicaria ssp. sativa syn. E. sativa

Roketa neboli rukola se na svém vítězném tažení Evropou dostala z Itálie už do našich zahrad a kuchyní. Je to listová zelenina výtečné chuti s oživujícím účinkem na organismus. Stejně jako batolka je ovšem citlivá na dlouhý den a přes léto rychle vybíhá do květu. Pěstuje se proto na podzim, v řádcích vzdálených od sebe 25 cm, aby měla dostatek světla. Za mírné zimy venku přezimuje podobně jako řeřicha.

rok.jpgJinak můžeme roketu pěstovat i pod sklem a pod fólií a sklízet ji průběžně v zimě, a zejména pak v předjaří. Pokud nám venku některé rostliny vykvetou, necháme je dozrát a semena sklidíme. Můžeme je používat jako koření, nebo je nakličujeme úplně stejně jako řeřichu. Pokud roketu zatím neznáte, vyzkoušejte ji; oceníte její ořechově pikantní chuť a nedáte na ni dopustit.

Zmiňme se už jen o možnosti přirychlovat si přes zimu a na jaře pažitku a cibulku (k tomu nám poslouží drobnější cibule z loňské sklizně), klidně i v květináči za oknem.

Dobrou chuť a stále svěží zeleň na talíři vám přeje

Radomil Hradil

Článek vyšel v časopisu Klíčová dírka č. 1/2007

 

Hodnocení 






Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1

Pokud chcete diskutovat, musíte být registrován a přihlášen

Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Nejste registrovanými uživateli? Zaregistrujte se nyní a využívejte všech výhod Bio-info. Pro odběr zpravodaje, hodnocení článků, diskutování ve fóru a další funkce je vyžadovaná registrace.
 

ZPRAVODAJ

BIOINFO.pngPravidelné zasílání nejnovějších zpráv přímo do vaší e-mailové schránky. Zpravodaj Bio-info - neunikne vám nic zajímavého. Objednejte zdarma ještě dnes.

button_objednat.png

 

Anketa

Jaká kupujete vejce?
Biovejce ("0") 31%
Z volného výběhu ("1") 38%
Z hal na podestýlce ("2") 16%
Z klecových chovů ("3") 3%
Je mi to jedno 10%

 Kalendář akcí

lft 2020 rgt
lft říjen rgt
Po Út St Čt So Ne
40       1 2 3 4
41 5 6 7 8 9 10 11
42 12 13 14 15 16 17 18
43 19 20 21 22 23 24 25
44 26 27 28 29 30 31  
 
Přidat akci

Poslední příspěvky

františek: jen jsem se nikde nedočetl jak chtějí výpadek vajec z klecového chovu...
Klecovým chovům odzvonilo,
Hynek: Jako zákazníkovi Vodafonu se mi to líbí, že se snaží jít energii...
Vodafone se připojil k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje,
Tom Václavík: Dobrý den, Patricie, články zveřejňuji, jakmile je dostanu.
Měsíc v klecd Poslaneckou sněmovnou, lidé se zavřou se sochami slepic,
patricie: tradiční bolístka tohoto webu, patnáctého se dozvídáme, co bude...
Měsíc v klecd Poslaneckou sněmovnou, lidé se zavřou se sochami slepic,
Tom Václavík: Dobrý den, koupíte zde: https://www.organictime.cz/
Novinka - Opalovací péče lavera,
petr: farmáři se vracejí na trh,jen Zlín zatím nic. údajně musí proběhnout...
Farmáři se vracejí na trhy,
Petr Haimann: Jetli je to všechno tak, jak je napsáno, tak je to bezvadné. Mám totiž...
Novinka - Opalovací péče lavera,
Jiri: Souhlasím, že monokultury by měly být věc minulostí. Na druhou stranu...
Co mají pořád všichni s tou pšenicí?,