Bio-info

Klimatické změny budou mít zásadní vliv na světovou produkci potravin.

Nerovnoměrné rozdělení zdrojů potravin mezi průmyslově vyspělými a nerozvinutými zeměmi se pravděpodobně dále prohloubí, jelikož 40 nejchudších zemí v tropickém a subtropickém pásmu bude změnami ohroženo nejvíce.

Zemědělství bude klimatickými změnami nejen ovlivňováno, ale samo k nim přispívá. Deset až dvanáct procent globálních emisí skleníkových plynů má na svědomí produkce potravin pro lidskou spotřebu. Navíc se průmyslové zemědělství podílí na kácení pralesů, přílišném spásání pastvin a snižování půdní úrodnosti. Tyto změny vedou k dalším světovým emisím CO2.

Zavedení trvale udržitelných zemědělských postupů a systémů zásobování potravin je tudíž nezbytné nutné. Ty musejí zvýšit schopnost zemědělské produkce přizpůsobit se neočekávaným a extrémním povětrnostním podmínkám, jako jsou sucha a povodně, snížit vypouštění skleníkových plynů ze zemědělské produkce a zastavit nebo zvrátit uvolňování uhlíku z půd.

Ekologické zemědělství je nejudržitelnějším způsobem produkce potravin. Zdůrazňuje totiž využívání recyklace a strategie dosahování vysokých výnosů při minimalizaci externích vstupů. Ekologické zemědělství je založeno na zvyšování půdní úrodnosti a biologické rozmanitosti na všech úrovních, a snižuje náchylnost půdy k erozi. Ekologické zemědělství spojuje produkci s ekologií a pomáhá vytvářet živobytí ve venkovských oblastech. Nabízí překvapivě mnohostranné řešení současných i budoucích problémů.

Výzkum Rodale Institute vyzdvihuje úlohu ekozemědělství

Zemědělství je nedoceněný a jeden z nejsilnějších nástrojů pro boj s klimatickými změnami. Téměř 30 let trvající výzkumy amerického výzkumného pracoviště Rodale Institute ukazují, že zlepšení způsobu obhospodařování zemědělské půdy ve světě - konkrétně přechod k regenerativním postupům ekologického zemědělství - může být nejefektivnější v současné době dostupnou strategií snižující emise CO2.

Výzkumný projekt „Rodale Institute's Farming Systems Trial®" je nejdelší pokusné sledování a srovnávání ekologických a konvenčních hospodářských systémů na světě. Z výsledků sledování vyplývá, že celistvý, systémový přístup k zemědělství, používající regenerativní ekologické postupy, přináší jasné výhody. Regenerativní postupy jako využívání krycích plodin, kompostování a střídavé hospodaření, snižuje množství atmosférického oxidu uhličitého v ovzduší jeho ukládáním v půdě ve formě uhlíku.

Výsledky výzkumů ekologických zemědělských postupů ukazují obrovský, nevyužitý potenciál ekologického zemědělství jako prostředku k řešení globálního oteplování.

Vázání uhlíku v půdě má potenciál výrazně snížit dopady globálního oteplování. Tyto dramatické výhody mohou být dosaženy, aniž by došlo ke snížení výnosů či snížení příjmů zemědělců. Ačkoli schopnost vázat uhlík je ovlivňována místními klimatickými podmínkami a půdními typy, výsledky dlouholetých pozorování ukazují, že provozování ekologického zemědělství na 1,4 miliardách hektarů světových ploch vhodných k obhospodařování, by mohlo vázat téměř 40 procent současných světových emisí CO2.

Výzkum Worldwatch institute dává výsledkům Rodale za pravdu

Tvrzení Rodale Institutu podporuje jiný výzkum, který zjistil, že pouhou změnou způsobu obhospodařování zemědělských půd by mohla být každoročně vázána čtvrtina všech světových emisí oxidu uhličitého.

Půda je po oceánech a vlastních fosilních zdrojích třetím největším úložištěm uhlíku na světě. Podle zprávy Worldwatch Institute s názvem Mitigating Climate Change Through Food and Land Use by bylo možné snížit roční objem světových emisí oxidu uhličitého o čtvrtinu určitými změnami způsobu obhospodařování půdy.

Zpráva popisuje pět takových změn či opatření. Jedná se o udržování uhlíku vázaného v půdě minimalizací orby a používáním menšího množství minerálních hnojiv; hospodaření s víceletými rostlinami; přijetí vhodnějších postupů v živočišné produkci, včetně snížení množství zvířat a střídavou pastvou; ochranou přirozeného prostředí volně žijících zvířat minimalizací vlivů lesních a travních požárů a omezováním kácení lesů; a obnovování degenerovaných rozvodí a pastvin.

Výstupy ze zprávy jsou v souladu s tvrzením Rodale Institute: je nutné směřovat od škodlivých průmyslových postupů směrem k přijetí postupů ekologických. Na rozdíl od ekologického zemědělství, který vrací uhlík do půdy, se konvenční zemědělství spoléhá na využívání chemických preparátů.

Další výzkum, provedený v roce 2007 Výzkumným ústavem pro ekologické zemědělství ve Švýcarsku (FiBL) zjistil, že postupy ekologického zemědělství mohou významně zvyšovat schopnosti půdy vázat dusík. V podmínkách severní Evropy by hospodářské praktiky jako používání zvířecího hnoje, zelené hnojení a střídavá pastva vedly ke zvýšení organického podílu v půdě o 100 až 400 kg na hektar každý rok po prvních padesát let. Po 100 letech využívání ekologických postupů by došlo k nastolení stability v organickém podílu půdy.

Zpráva Programu pro životní prostředí Spojených národů (UNEP) také podporuje přirozenější přístup k redukci emisí skleníkových plynů. Autoři studie tvrdí, že stromy a půda by mohli vázat až 50 gigatun uhlíku během několika desetiletí.

Podle zprávy „The Natural Fix? The Role of Ecosystems in Climate Mitigation", méně intenzivní produkční systémy a snížení množství pasoucích se zvířat by přispívaly ke zvýšení schopnosti půdy vázat uhlík. Zpráva odhaduje, že 1 tuna nevypuštěných emisí oxidu uhličitého by přišla jen na asi 170 korun.

Uložíme klimatické změny pod zem?

S nejnovějším výzkumem přichází britská Soil Association. Zpráva, vydaná minulý týden, tvrdí, že ekologické zemědělství je schopno významně přispět k řešení problémů změn klimatu ukládáním uhlíku do půdy.

Nový výzkum odhaluje, že pokud by ve Velké Británii byla veškerá zemědělská půda převedena do režimu ekologického zemědělství, uložilo by se do půdy každoročně nejméně 3,2 milionu tun uhlíku - tedy téměř tolik jako kdyby ze silnic zmizel přibližně jeden milion automobilů.

Ředitel Soil Association Patrick Holden k tomu řekl: „Dokud úspěšně nezvládneme řešit problémy změny klimatu, nebudeme schopni nasytit rostoucí světovou populaci žádným způsobem hospodaření. Tato zpráva ukazuje, že zemědělství může omezit emise skleníkových plynů při současné udržitelné produkci potravin."

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) leží 89 procent potenciální redukce emisí skleníkových plynů v zemědělství ve vázání uhlíku do půdy, což je fakt, který vlády při přípravě rozhodujících klimatických jednání v Kodani stále ignorují.

Mezi zásadní zjištění výzkumu patří, že ekologické farmy jsou schopny v půdě vázat o 28 procent více uhlíku oproti konvenčním farmám v severní Evropě a o 20 procent více ve srovnání s konvenčním hospodařením ve zbytku zkoumaných oblastí (v Evropě, Severní Americe a Australasii).

Široké přijetí postupů ekologického zemědělství by ve Velké Británii kompenzovalo 23 procent emisí skleníkových plynů ze zemědělství jenom díky samotnému ukládání uhlíku do půdy, což je dvojnásobek cíle britské vlády: omezit tyto emise o 6 až 11 procent do roku 2020. Celosvětový přechod na ekologické zemědělství by kompenzoval 11 procent všech globálních emisí skleníkových plynů. Zvýšení úrovně půdního uhlíku by také zvýšilo odolnost zemědělství po celém světě vůči extrémním projevům počasí jako jsou sucha a záplavy a vedlo by k vyšší potravinové bezpečnosti.

Fakta o půdě a uhlíku:

• Půda je důležitým úložištěm uhlíku, obsahuje jej třikrát více než atmosféra a pětkrát více než lesy. Okolo 60 procent je tvořeno organickými látkami v půdě.
• Obrovský rozměr tohoto úložiště znamená, že změny v množství půdního uhlíku mohou mít zásadní vliv na jeho množství v atmosféře. Každé průměrné jednoprocentní zvýšení obsahu organické hmoty v půdě ve skutečnosti znamená snížení atmosférického CO2 o 2 procenta.
• Uvolňování uhlíku z půdy se podílí 10 procenty na všech emisích CO2 způsobených lidmi od roku 1850. Na rozdíl o uvolňování uhlíku spalováním fosilních paliv, navázání uhlíku do půdě může být obnoveno.
• Nejdůležitější složkou úložiště půdního uhlíku je humus, stabilní forma organického uhlíku s průměrným dobou života stovky tisíc let.
• Půdy v ekologickém hospodářství průměrně obsahují větší množství humusu.